„Podstata spočívá v tom, že výše garancí, ke kterým se stát zavázal, nevyjadřuje reálnou potřebu,“ vysvětluje šéf NKÚ František Dohnal. Tedy že vláda vyčlenila na sanaci znečištěných území peníze, aniž by si ověřila, co všechno je vlastně kontaminováno. „Již dva roky opakujeme, že výše garancí se nerovná výši škod. Garance byly stanovovány historicky různými postupy,“ kroutí hlavou vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra.
Všechny argumenty nicméně rozbíjí fakt, že NKÚ na systémové nedostatky ekozakázky upozornil už před pěti lety.
Kromě ohodnocování se kontroloři zaměřili i na samotné financování. Hodnotu zakázky zatím stanovují jen odhady, nejčastěji se mluví o sto miliardách. Práce mají být financovány z peněz z privatizace státního majetku. Na konci loňského roku ale připravený fond obsahoval pouze necelých 15 miliard korun. Zbytek by si podle NKÚ stát musel vzít z rozpočtu. „Od začátku tohoto projektu bylo plánováno, že zdroje na úhradu budou zajišťovány průběžně. Zejména z dividend akciových společností včetně ČEZ,“ reaguje Uvíra.
Zatímco jeho ministerstvo financí se k aktuální analýze a kritice NKÚ vyjádřilo, resort životního prostředí mlčí. „Materiál ještě neprošel vládou,“ vysvětluje mluvčí Jarmila Krebsová.
Kontrolní úřad odeslal zprávu do sněmovny a vládě 17. června. Nyní je na ministerstvech, aby vypracovala svá stanoviska, potom je projedná vláda. Ta určí i další postup.
