Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Nobel je tady, redaktoři šílí

Česko

O knihách čerstvého držitele Nobelovy ceny, které musíte určitě znát.

Přesně ve chvílích, jako je tato, jsou redaktoři kulturních rubrik tak trochu nervózní, neboť Nobelova cena za literaturu, to už je něco!

Jak známo, to, kdo ji dostane, doprovázejí dohady, sázky, toužebná přání a i onen vnitřní třas odpovědných redaktorů.

Je jasné proč. Pokud totiž cena putuje kupříkladu někam do hájemství bangladéšského dramatu, literátů bušících do laptopů v Kongu anebo vzpomeňme třeba zadrátovaného Československa v roce 1984, prostě do nějaké té odlehlé oblasti, nastává kvůli honbě na neznámého autora horečné telefonování, nyní tedy googlování, a poté zběsilé – opisování.

Vždyť Švédové své tajemství střeží do poslední minuty a noviny, které do uzávěrky o autorovi nepřinesou alespoň nějakou informaci, jsou spíš podložkou pro porci vlašáku s rohlíkem než skutečně seriózním listem.

Je tedy báječné, že nynější laureát, peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa (1936), je bezesporu úžasný autor, a navíc je českým čtenářům velmi dobře známý, a můžeme tedy jeho počínající „nobelovství“ podložit silnými čtenářskými zážitky.

A padlo to na mě, takže začnu setkáním v Malostranské kavárně – tohle propojení nobelistů zní až fantaskně, ale stalo se to tak.

S tetičkou na trůn Bylo to totiž právě v roce 1984, poté, kdy se Jaroslav Seifert stal prvním českým nositelem Nobelovy ceny, když mi v pražské kavárně básník Petr Kabeš doporučil v Odeonu právě vydanou knihu od neznámého autora, totiž: Tetička Julie a zneuznaný génius.

Knihu jsem otevřel a zhltnul. Příběh studenta, který žije v žáru milostného citu k vlastní tetě, je Llosovou přiznanou autobiografií, lze jej číst také jako dobrodružnou komedii o psaní. Postava „génia“ Pedra Camacha, tvůrce kýčovitých rozhlasových pořadů, které předcházely telenovelám, předznamenává řachandu současných estrád. A do toho Llosa rafinovaně vplétá náznaky mnoha svých dalších dějů, indiánskou magii, mihnou se tu fízlové, děvky, bandité a feťáci, Llosa tu s humorem, místy snad poněkud šíleným, vytěžuje svoji zemi, dodnes tajemné a nebezpečné Peru.

Tetička není Llosovou prvotinou, je ale jeho prvním bestsellerem, díky právě téhle knize se v osmdesátých letech stal jedním z pilířů tehdejšího boomu spisovatelů z Latinské Ameriky a právě od té doby ho už z trůnu nikdo nesundal.

Postavy, které nejdou z paměti Svojí další knihou totiž dokázal šokovat. Po Tetičce Julii napsal neuvěřitelný opus o náboženské válce, která vzplála v posledních letech 19. století v Brazílii. Mnohasetstránkový román Válka na konci světa (česky 1989) na rozdíl od většiny Llosových děl nevychází z jeho zážitků ani pouze z jeho představivosti, předobrazem je tu skutečná lidová rebelie, která skončila masakrem.

Odehrává se v Sertau čili Velké divočině, známé i z díla Brazilce Joaa Guimaraese Rosy, místa, kde se protínají osudy jagunců, vesničanů a banditů v jakési opojné krvavé fresce.

Signálem k povstání proti vládě je tu vtělení Ježíše Krista ve vizionáře Antonia Rádce. Kniha je plná postav vzatých z historie, mučedník Světeček, mrzák Lev z Natumby či vrah Joao Opat, měnící se ve světce, jsou ale popsáni tak mistrovsky, že bychom věřili spíše ve výplody autorovy fantazie, a dá to opravdu dost práce, aby po dočtení vymizely z paměti.

Mario Vargas Llosa je autor nesmírně plodný, psát do novin začal v šestnácti letech, novinářem nikdy být nepřestal, přičemž si ovšem dává pauzy, aby na čtenáře chrlil jedno románové dílo za druhým. Zájem o prales a indiány ho přivedl k napsání novely Vypravěč. Je také autorem knih o drsném desátníkovi Litumovi, který vyšetřuje případy v odlehlých Andách na dohled od zabijáků ze Světlé stezky. Mezi nejzdařilejší kusy této série patří Smrt v Andách (česky 1997) nebo Kdo zabil Palomina Molera?. Jedním z Llosových posledních opusů, který česky vyšel, je románová studie diktatury Kozlova slavnost.

Není ale úkolem tohoto článku vyjmenovat, či snad dokonce nějak roztřídit obrovské dílo skvělého autora, ode dneška tedy držitele Nobelovy ceny.

Nyní snad postačí k dychtivému českému čtenáři postrčit to, co si od Maria Vargase Llosy přečíst opravdu musí! Totiž krátkou komedii Tetička Julie a zneuznaný génius a temný dlouhatánský román Válka na konci světa.

Autor:

Rodiny bez životního pojištění přicházejí o peníze
Rodiny bez životního pojištění přicházejí o peníze

Řada maminek řeší u dětí odřená kolena, škrábance, neštovice nebo třeba záněty středního ucha. Z těchto příhod se děti většinou velmi rychle...