„To, co se teď děje, je historické. Myslím, že můžeme vyslat jasný signál, když Trumpovi dáme cenu za mír,“ uvedl norský poslanec za pravicově populistickou Pokrokovou stranu Per-Willy Amundsen, který spolu s kolegou Christianem Tybringem-Gjeddem šéfa Bílého domu za setkání s Kim Čong-unem na ocenění nominoval.
Trumpovo jméno bylo na seznamu navržených na Nobelovu cenu za rok 2018, bylo ovšem vyškrtnuto, neboť se zjistilo, že nominace byla zfalšovaná. Osoba, která prezidenta údajně navrhla, o tom nic nevěděla.
Na Nobelovu cenu za mír může kandidáty navrhovat úzká skupina osob, například poslanci, univerzitní profesoři, ředitelé významných organizací a členové Nobelova výboru. Návrhy na udělení Nobelovy ceny se přijímají vždy nejpozději počátkem daného roku.
  |
Na cenu za rok 2019 už v květnu Trumpa navrhla také skupina 18 republikánů. Ocenění by podle nich měl získat „jako uznání své práce zaměřené na ukončení korejské války a denuklearizaci Korejského poloostrova a za přínos míru v regionu“.
Na počátku dubna vyjádřil také jihokorejský prezident Mun Če-in názor, že by měl Trump ocenění dostat. Americký prezident tehdy netajil nad jeho výrokem pohnutí.
Letošní laureát Nobelovy ceny míru bude znám na podzim a cenu by si měl tradičně převzít 10. prosince. Ocenění v roce 2009 obdržel i Trumpův předchůdce ve funkci Barack Obama a to za snahy o jaderné odzbrojení, prevenci konfliktů i za aktivity proti globálnímu oteplování. Loni cenu za mír získala Mezinárodní kampaň na zrušení jaderných zbraní (ICAN).
