Pan Ripley je pro mě navždycky John Malkovich. Alainu Delonovi to taky seklo, ale nějak mu chyběla pleš, nebo co. Talentovaný pan Ripley – můj oblíbený literární a mnohokrát zfilmovaný hrdina, padouch s vytříbeným vkusem, jemuž chybí svědomí – je prostě nóbl. Jako vrah sice nemá moc styl, když třeba tak vezme oběť po hlavě pohrabáčem, ale je to složitý muž s absolutním smyslem pro krásu umění, improvizaci a rafinovanou pomstu. Skvěle se obléká a sociální rozdíly a jiné nepříjemnosti řeší nejčastěji vraždou. Do vesmíru stvořitelky Toma Ripleyho spisovatelky Patricie Highsmithové se ponořím vždycky, když mám sama nějaké patálie, hlavně když mě někdo podrazí. To si pak sjíždím Ripleyho hru, pozoruju Johna Malkoviche, jak soustředěně vyšívá hedvábný šátek nebo vaří suflé, a snažím se jako on aspoň v hlavě nakoupit velké železné pasti na mafiány.
Ripley jistě není vhodným morálním příkladem pro naši mládež. Vždycky ale sprovodí ze světa lidi, které bych tak nějak nejradši podřízla sama, ale protože jsem srab, tak mu prostě odpouštím a jsem ráda, že za mě dělá špinavou práci.
Patricie Highsmithová: Talentovaný pan Ripley
