Norsko se rozhodnutím ovšem dostává do společnosti hrstky světových zemí, jakými jsou kupříkladu Kuba, Izrael, Malajsie či Severní Korea, které ženy do armády povolávají. "V Norsku se zavádí povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví. Stortinget (parlament) žádá vládu, aby co nejdříve předložila návrh na příslušnou změnu zákona," uvádí se v komuniké norského zákonodárného sboru.
Schválení zákona je podle norských médií pouhou formalitou, protože návrh středolevé vlády zřídit povinnou vojenskou službu "nezávisle na pohlaví" podporují všechna politická uskupení s výjimkou malé Křesťanské lidové strany.
"Norsko se stane první evropskou zemí, která bude na vojnu v mírových dobách povolávat i ženy," řekl agentuře AFP mluvčí norského ministerstva obrany Lars Gjemble. "Je to historický den," podotkla norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová-Erichsenová, již citoval deník Aftenposten. "A přichází v týdnu, kdy slavíme sté výročí udělení hlasovacího práva ženám," dodala.
V armádě je pětina žen
Norské ženy mají od roku 1976 právo sloužit v armádě a v současné době představují asi deset procent rekrutů. Před zavedením povinné vojenské služby nezávisle na pohlaví stanovila ministryně obrany za cíl mít do roku 2020 v řadách armády 20 procent žen.
Myšlenka ale nemá v zemi absolutní podporu. Kritizuje ji třeba předsedkyně Norského sdružení pro ženská práva Torild Skardová. Pochybuje totiž, že podobný krok přispěje k rovnoprávnosti. Ženy podle Skardové již nyní nesou těžší břímě, když přivádějí na svět děti a leží na nich většina povinností spojených s péčí o potomky, nemocné a seniory. "Přidat v této situaci další zátěž je velmi nerozumné," domnívá se Skardová.
