Zprávu přinesl britský deník Independent. Sveinung Stensland, místopředseda lékařské komise Storting Health Committee, řekl: „Je důležité zdůraznit, že nelegalizujeme konopí a jiné drogy, ale dekriminalizujeme.“
„Změna bude nějakou dobu trvat. Dekriminalizace drog znamená změnu přístupu k lidem, kteří mají problém se zneužíváním návykových látek. Bude se s nimi zacházet jako s nemocnými a ne jako doposud s kriminálníky, na které se aplikují klasické sankce jako pokuty a odnětí svobody,“ podotkl Stensland.
Pod ministerstvo zdravotnictví
Nicolas Wilkinson, mluvčí socialistické levice v oblasti zdravotnictví, sdělil, že cílem parlamentu je přestat trestat lidi, kteří se snaží s drogovým problémem bojovat a místo toho jim nabídnout pomoc a léčbu. Odpovědnost za drogovou politiku se má podle něj převést z oblasti justice do resortu zdravotnictví.
Protidrogový program se soudní kontrolou (ND) nahradí tímto usnesením parlamentu tresty odnětí svobody za léčebné programy pro narkomany ve městech Bergen a Oslo.
Ministr spravedlnosti Anders Anundsen ještě před hlasováním prohlásil: „Cílem je, aby se více závislých zbavilo závislosti na drogách a méně se vrátilo ke kriminální činnosti.“
Jako v Portugalsku
Letos uveřejněná zpráva o situaci s drogami v Norsku ukázala, že v roce 2014, ze kterého jsou poslední údaje, zemřelo v souvislosti s drogami 266 osob, což znamenalo nárůst oproti předchozím rokům. Nejužívanějšími byly opiáty.
Norský výbor pro zdraví plánuje navštívit Portugalsko, kde se v roce 2001 dekriminalizovalo držení drog. Tamní vláda tehdy reagovala na heroinovou epidemi a nejvyšší úmrtnost na AIDS v Evropské unii. Nyní se ale Portugalsko pyšní druhou nejnižší úmrtností zaviněnou drogami v EU. Norsko by se tak mohlo připojit k zemím jako Portugalsko, Nizozemsko či americkým státům Colorado nebo Kalifornie, které liberalizovaly zákony o drogách.
