Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Svět

Norský soud potvrdil, že Michaláková ztrácí rodičovská práva. Mladší syn nesmí být adoptován

Eva Michaláková se snaží získat své dva syny zpět do péče. foto: Anna Vavríková, MAFRA

Aktualizováno
HOKKSUND - Soud v norském Hokksundu potvrdil, že Eva Michaláková ztrácí rodičovská práva na své dva syny, jak už dříve rozhodl i místní sociální úřad Barnevernet. Justice ale zároveň zamítla adopci mladšího z nich. Michaláková se proti rozsudku o ztrátě rodičovských práv a zákazu vídat syny znovu v Norsku odvolá a je připravena jít až do Štrasburku, řekl právník.
  7:27

Eva Michaláková by měla ztratit rodičovská práva k oběma svým synům. Loňské rozhodnutí norských úřadů potvrdil odvolací norský soud. Matce i otci zakázal se s chlapci stýkat. Adopci mladšího hocha ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal, uvedl český právník Michalákové Pavel Hasenkopf. Podle něj advokáti Michalákové podají odvolání. O rozsudku informovala Česká televize.

Jedenáctiletého Denise a devítiletého Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.

I když podle podporovatelů rodiny soud konstatoval, že „výchovné schopnosti“ matky se od roku 2012 zlepšily, loňské rozhodnutí úřadů potvrdil. „Děti zůstanou v pěstounské péči a soud oběma rodičům zakázal jakýkoli styk s nimi,“ uvedl výbor zastánců Michalákové. Podle něj soud zrušil povolení k adopci mladšího chlapce, otci k němu rodičovská práva ponechal. Má je i ke staršímu synovi, nikdy jich nebyl zbaven.

Soud zdůvodnil podle zastánců Michalákové verdikt tím, že si děti u pěstounů zvykly, odchod z tohoto prostředí není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit. Důvodem pro zbavení matky rodičovských práv bylo zveřejnění případu v médiích, uvádějí podporovatelé rodiny.

Norská strana se ke kauze Michalákových od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si na případ udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.

Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Advokáti rodiny ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.

Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida odebrala norská sociální služba české matce a otci před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. Podezření se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.

Případ Michalákové znovu projedná český soud. Podívá se na norské rozsudky

Rodiče se mezitím rozešli. Norské úřady loni rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího chlapce, otci práva ponechaly. Michaláková rozhodnutí napadla u soudu, chce děti do péče.

Norský soud rozhodoval o případu na konci května, soudkyně Liv Synnöve Taraldsrudová měla na vynesení rozsudku čtyři týdny. V něm podle ČT zdůvodňuje rozhodnutí mimo jiné i medializací případu, která má ukazovat na neschopnost Evy Michalákové pohlížet na případ z perspektivy dětí. Podle soudu se navíc ani jeden ze synů k matce vrátit nechce. Nadále proto platí, že zůstanou u pěstounů.

Otci, který se proti výnosu Barnevernu rovněž odvolával, norská justice rodičovská práva ponechala. Současně zamítla adopci mladšího z chlapců, proti které se v písemném podání ohrazoval český stát.

Michaláková se může proti rozsudku odvolat k vyšší instanci. Tuto cestu už také před měsícem, po skončení hokksundského soudu, avizoval její právní zástupce Pavel Hasenkopf. „Když to bude nutné, skončíme až ve Štrasburku. Chtěl bych připomenout příslib premiéra Sobotky, že v takovém případě Česká republika paní Michalákovou v řízení ve Štrasburku podpoří,“ řekl tehdy.

Verdikt o ztrátě rodičovských práv Michalákové padl v norské jurisdikci a je ho třeba respektovat. Vláda rodinu mimořádně podporovala, vyjádřil se k rozsudku i premiér Sobotka.

Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Právníci ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.

Výběr událostí kolem odebraných českých dětí v Norsku

18. května 2011 - Norská sociální služba rozhodla o odebrání dětí českým manželům Michalákovým a o jejich umístění do přechodné pěstounské péče. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel zde už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství. Důvodem opatření úřadu bylo podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdilo, případ byl v lednu 2013 odložen. Manželé se později rozvedli.

Únor 2012 - Krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí rozhodla o svěření dětí do stálé pěstounské péče, děti se dostaly každé do jiné rodiny. Matka získala právo na kontakt s nimi čtyřikrát ročně pod dohledem úřadu, otec právo nezískal.

Červenec 2012 - Norský soud potvrdil zbavení péče obou rodičů a nepřiznal jim možnost kontaktu. Matka se odvolala.

Březen 2013 - Odvolací soud přiznal matce právo kontaktu s dětmi dvakrát ročně po dvou hodinách. Matka podala dovolání.

Listopad 2013 - Eva Michaláková se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.

12. června 2014 - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že dá vypracovat zprávu o postupu českých vlád v kauze. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek už dříve uvedl, že ambasáda v Norsku žádala tamní ministerstvo zahraničí nótou o vysvětlení. Norové sdělili, že ČR se řízení neúčastní, proto ji nemůže informovat.

4. prosince 2014 - Prezident Miloš Zeman oznámil, že je připraven se v případě potřeby osobně vložit do případu.

9. prosince 2014 - Sněmovna schválila usnesení, kterým vládě uložila vyvinout maximální úsilí k vrácení chlapců do ČR.

22. prosince 2014 - MZV předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v ČR na chlapce a jejich rodinu dohlédne.

20. ledna 2015 - Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se v kauze dlouhodobě angažuje, uvedla, že Michaláková bude moci zřejmě děti vídat ještě méně, dvakrát ročně 15 minut. Matka na to přistoupila po jednání s norskou sociální službou.

- Podle norského velvyslanectví v Praze sociální služba neodebrala Michalákové syny bezdůvodně. Nařízení péče u pěstounů bylo podle ambasády "nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace.

21. ledna 2015 - Premiér Sobotka oznámil, že se obrátil na norskou premiérku se žádostí o důkladné posouzení případu. Norská strana zareagovala nótou; norské úřady podle ní mají zájem v kauze přímo spolupracovat s českými. Sobotka později řekl, že na svůj dopis dostal od norské premiérky jen obecnou odpověď.

26. ledna 2015 - Ministr Zaorálek předal norské velvyslankyni už druhou nótu. Žádal v ní, aby norské úřady začaly s českými spolupracovat. O případu mluvil také šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.

8. února 2015 - Zeman přirovnal norskou sociální službu k nacistickému programu Lebensborn. Výrok označil za hyperbolu, přesto je norské úřady označily za "nerozumné".

13. března 2015 - Eva Michaláková se v Norsku po roce setkala s mladším synem. Starší na schůzku nedorazil.

29. dubna 2015 - Zaorálek uvedl, že norský sociální úřad požádal o zahájení řízení umožňujícího adopci mladšího z dětí. Proti případné adopci se u norských orgánů ohradil český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

20. května 2015 - České ministerstvo práce uvedlo, že norský sociální úřad navrhl odebrat Michalákové rodičovská práva k oběma jejím synům a mladšího hocha dát k adopci. Norové prý navíc trvají na úplném přerušení kontaktů dětí s rodinou.

9. června 2015 - Mluvčí prezidenta oznámil, že se Zeman obrátil na norského krále Haralda V. Prezident jej žádal, aby se zasadil o vyřešení kauzy s ohledem na zájem dětí.

6. října 2015 - Bylo oznámeno, že Michaláková ztrácí rodičovská práva k dětem, což znamená naprostý zákaz kontaktu. Mladšího syna Davida navíc norské úřady posílají do adopce.

- Rozhodnutí ostře kritizovali čeští politici, prezident Zeman například řekl, že by mohl být stažen český velvyslanec v Norsku. Později zrušil pozvání norské velvyslankyně na všechny akce pořádané u příležitosti 28. října.

24. ledna 2016 - Zeman oznámil, že má připravený návrh mezinárodní smlouvy, podle níž by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány rodičům. Na její podobě se ale s MZV neshodl.

3. února 2016 - Zaorálek řekl, že ministerstva zahraničí a práce se pokusí vstoupit jako účastník do řízení u norského soudu v kauze Michalákových. Adopce je podle ČR nepřípustná.

25. května 2016 - Soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce.

30. června 2016 - Právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf informoval o rozhodnutí brněnského krajského soudu, podle kterého by se okresní soud v Hodoníně měl zabývat norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů Michalákových.

1. července 2016 - Česká televize informovala o tom, že soud v Hokksundu potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv Evy Michalákové. Nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...