PRAHA Na základní škole právě probíhá hodina polytechnické výchovy, tedy osvojování si technických a řemeslných dovedností. Děti ve třídě před sebou mají díly stavebnice Merkur, ze kterých skládají své výtvory. A podobné je to i v některých hodinách matematiky nebo fyziky.
Právě tak by to mohlo na českých školách v budoucnu vypadat. Sběratel této kovové stavebnice Jiří Mládek a spolumajitel hračkářské firmy Merkur Jaromír Kříž totiž usilují o to, aby se stavebnice stala běžnou pomůckou ve výuce na školách. Podporu chtějí i od ministerstva školství.
„Snažíme se o to už docela dlouho. Vždycky, když je to na dobré cestě, se ale buď změní vláda, nebo ministr školství a naše jednání tak začínají od začátku,“ popsal Jiří Mládek. Zatím naposledy se na možné spolupráci domlouvali s ministryní Miroslavou Kopicovou, ta prý byla myšlenkou nadšená, nicméně vzhledem ke svému krátkému působení na ministerstvu ji nestihla realizovat.
A „námluvy“ stavebnice Merkur začaly i s novým ministrem školství Josefem Dobešem. Ten by se měl na začátku prosince jet do hračkářské firmy přímo podívat. „Nechám si tam vše představit a pokud padne i nějaká nabídka či možnost spolupráce ministerstva na takovémto školním projektu, určitě se jí budu zaobírat,“ potvrdil LN ministr Dobeš s tím, že sám jako dítě si s merkurem hrál a má k němu pozitivní vztah.
Podle Mládka by stavebnice mohla dětem pomoci získat základní dovednosti a zručnost a mohla by u nich rozvíjet představivost. Ideální by tak prý byla pro děti kolem osmi let - tedy druhá a třetí třída. „Dnes běžně už malé děti umí pracovat s počítačem, ten jim ale s manuální zručností nepomůže. Je nutné si na věc sáhnout,“ vysvětlil. Fakulty merkur používají To Jaromír Kříž jde ještě dál. Podle něj by merkur mohl sloužit i středoškolákům - konkrétně těm, kteří studují technické obory. „O stavebnici a její využití se zajímá i ministerstvo průmyslu a obchodu. Zjistili totiž, že je už neúnosná situace v nezájmu mladých lidí o studium technických oborů i v malém počtu zájemců o studium na těchto vysokých školách,“ popsal Kříž s tím, že merkur využívají běžně například v rakouských školách.
Pokud by se populární dětská stavebnice stala součástí školních pomůcek na základních i středních školách, vydaly by se tak stejným směrem, jakým jdou už některé vysoké školy.
Jednou z nich je například Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. Tady stavebnici využívají při studiu i k vědecké práci. Naposledy její pomocí studenti vyrobili robotickou ruku „SCARA“, která je řízená pomocí signálů ze svalů.
„Merkur je vhodným prostředkem, pokud chceme rychle ověřit přesnost něčeho mechanického, nebo si potřebujeme ověřit teorii,“ vysvětlil Zoltán Szabó, vedoucí katedry biomedicínské informatiky.
***
„Merkur je vhodným prostředkem, pokud chceme rychle ověřit přesnost něčeho mechanického nebo si potřebujeme ověřit teorii.“
HISTORIE * Stavebnici začala vyrábět firma Inventor v Polici nad Metují v roce 1925. Tehdy ji nechal patentovat Jaroslav Vancl právě pod názvem Merkur. V roce 1948 byla továrna znárodněna a dostala název Okresní průmyslový kombinát Broumov. Po listopadu byla továrna zprivatizována a jejím majitelem se stal Jaromír Kříž, který i v současnosti pokračuje ve výrobě merkuru. * Základem jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami. Merkur tak dětem umožňuje sestavit si funkční repliku nejrůznějších strojů. * Stavebnice byla používána i ve vážném výzkumu - například Otto Wichterle ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu kontaktních čoček.
