PRAHA Tak snad už dnes. Přesně těmito slovy lze popsat poslední vývoj událostí v plynové krizi. Včera nad ránem se Rusko dohodlo s Ukrajinou na ukončení sporu.
Šéfové vlád znesvářených zemí Vladimir Putin a Julija Tymošenková zadali pokyn oběma klíčovým společnostem Gazprom a Naftogaz do dneška vypracovat příslušné dokumenty. Po jejich podpisu by měl plyn konečně začít proudit.
Určitá nejistota ale stále přetrvává. Třeba mluvčí společnosti Gazprom Sergej Kuprijanov zatím nechtěl odhadovat, kdy skutečně by smlouvy mohly být podepsány. Sdělil jen, že firma dostala za úkol připravit kontrakty k podpisu do pondělního rána.
Rezervovaně se k celé věci staví také ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. „Průlom to bude až ve chvíli, kdy budou trubky plné, tedy plyn začne skutečně do Evropy proudit,“ uvedl včera ministr. Sám je mírný optimista, zároveň ale připomněl, že sliby o obnovení dodávek padly i před týdnem. „Na ukončení sporu se ale dohodli premiéři, tak snad si nikdo nedovolí udělat něco jiného,“ doplnil Říman. V opačném případě by podle něj šlo o „naprostý krach důvěry k oběma zemím“.
Opatrný optimismus Mírný optimismus projevil i slovenský ministr hospodářství Lubomír Jahnátek. „V konec plynové krize uvěřím, až zaregistrujeme plyn na předávací stanici v Kapušanech,“ řekl Jahnátek.
Putin a Tymošenková se během nedělních nočních jednání dohodli, že od příštího roku budou Ukrajinci za plyn platit „evropskou cenu“. Tržní cenu budou platit také Rusové za tranzit svého plynu do Evropy. Ale letos má Kyjev na plyn dostat dvacetiprocentní slevu za podmínky, že tranzitní poplatky zůstanou na loňské výši. Další podrobnosti premiéři neprozradili.
Oznámení z Moskvy přivítala také Evropská komise, současně ale varovala před předčasným optimismem. „Nyní se zdá, že vyjednávání bylo úspěšné. Viděli jsme už ale v tomto sporu mnoho falešných očekávání a testem v tomto případě je, zdali plyn začne skutečně proudit do Evropy. Do té doby to pro Evropu i nadále znamená jen čekání.“
Po podpisu kontraktů a obnovení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu už nebudou nutní ani mezinárodní pozorovatelé, ani nebude třeba vytvořit mezinárodní konsorcium západních firem, které měly zaplatit technický plyn pro uvedení ukrajinských plynovodů do chodu, uvedla agentura RIA Novosti, s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruské vlády.
Podle analýzy agentury Reuters jsou největším poraženým plynového sporu státy střední a jihovýchodní Evropy. Ty jsou na ruském plynu životně závislé. Rusko je tak může občasnými výpadky v dodávkách používat jako rukojmí.
Slovákům pomohli Češi
Slovensko se včera v ranních hodinách dočkalo prvního plynu po jedenácti dnech. Poprvé v dějinách přitom proudí plyn přes česko-slovenskou hranici od západu na východ. Na kritickou situaci Slovenska totiž zareagoval český RWE Transgas a zajistil tranzit od západoevropských dodavatelů.
Vedle RWE Transgas dodávají na Slovensko plyn také německý E. ON Ruhrgas a francouzský GDF Suez. Díky plynu ze západu skončí se dnes opět naplno rozjede tisíc slovenských podniků, kterým byly dodávky plynu přiškrceny.
Jaslovské Bohunice nespustí Slovensko je na ruském plynu stoprocentně závislé. Aby zajistila obyvatelům i ekonomice dostatek energie zvažovala vláda, že nechá opět spustit druhý reaktor v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice. „Situace není dnes tak akutní, aby ministr hospodářství zmáčkl symbolicky to tlačítko a Jaslovské Bohunice se opět nastartovaly, “ řekl ale včera slovenský premiér Robert Fico. Spuštění elektrárny se podle něj nedá vyloučit, pokud by opět vznikla krize.
