Nové detaily v kauze Dahlgren: od vazby ho neuchránily ani otcovy peníze

Časová osa 22. května 2013 v Brně-Ivanovicích došlo k vraždě čtyřčlenné rodiny 23. května 2013 Městský soud v Brně vydává příkaz k zatčení, zatýkací rozkaz a Evropský zatýkací rozkaz 29. května 2013 Americký soud zamítl Dahlgrenovu žádost o propuštění z vazby 25. června 2013 Dahlgren ve vazbě USA přebírá usnesení o obvinění 8. července 2013 Ministerstvo spravedlnost požádalo prostřednictvím americké ambasády o vydání Dahlgrena do Česka 30. srpna 2015 Dahlgren opouští americkou vydávací vazbu a je převezen do České republiky 31. srpna 2015 americká policie přivezla Dahlgrena do Česka; večer je vzat do vazby

Dva roky od čtyřnásobné vraždy v Brně-Ivanovicích se Američan Kevin Dahlgren vyhýbal vydání do Česka. Využíval všech prostředků, které mu americké právo umožňovalo. K poslednímu srpnu letošního roku ale soud v USA konečně rozhodl: Dahlgren se spravedlnosti nevyhne a jako vůbec první Američan byl policií ihned převezen do Česka.

A ještě ten den brněnský soud rozhodoval o vazbě. „Po činu uprchl, navíc až do zámoří. Svědčí to o tom, že se snažil zbavit své trestní zodpovědnosti a skrýt se do rodné země,“ argumentoval Michal Kabe z Městského soudu v Brně, když ještě ten den rozhodl o tom, že Dahlgrena posílá do vazby.

Soud totiž smetl ze stolu prakticky všechny návrhy obhajoby, proč prý vazba u obviněného není nutná, a může být tedy stíhán na svobodě. Neprošel písemný slib ani dohled probačního úředníka. Dahlgren podle soudu nemá žádné prostředky ani osoby, u kterých by se v Česku mohl zdržovat, a být tedy pod pravidelnou kontrolou.

Kauce? Nepřípustná

A podobně se soudce Kabe vypořádal i s nabízenou kaucí, respektive odmítl už tu možnost, že by se Dahlgren za finančí obnos mohl dostat na svobodu.

„Otec obviněného by složil kauci v jakékoli výši,“ ukázalo na dosud neznámé informace soudní rozhodnutí, které má server Lidovky.cz k dispozici.

Dahlgrenův český advokát Richard Špíšek tehdy po zasedání nechtěl vůbec komentovat, kolik rodina jeho klienta nabízela. Tomu, že Dahlgren zřejmě pochází ze zámožné rodiny, ostatně nasvědčuje i volba advokátů. Jeho hlavním právníkem v Americe je totiž Theodore Simon, který před dlouholetým trestem vězení zachránil například Američanku Amandu Knoxovou (viz box Případ Amandy Knoxové).

Jenže ani ochota zaplatit skutečně vysokou kauci soud neobměkčila. „Jakkoli vysoká finanční částka by nemohla nahradit výrazný zájem společnosti na spravedlivém posouzení případu, jehož obětí se stali čtyři nevinní poškození,“ uvedl jednoznačně k možnosti kauce soudce Kabe. V té souvislosti ještě připomněl, že kauce nezabrala ani v Americe při extradičním jednání, „přestože se zde rozhodovalo ‚pouze‘ o vydání do České republiky“.

Má rád bojové sporty

Policie viní Dahlgrena z vraždy sestřenice (46) a její rodiny - manžela (51) a dvou synů (25; 16). Bydlel u nich, když v Česku učil angličtinu. Většinu obětí údajně po vraždě přenesl na prostěradle do sklepa, kde založil požár s úmyslem zakrýt stopy, nasedl do taxíku a z vídeňského letiště se vrátil do Ameriky. Dahlgrenovi hrozí v případě odsouzení 15 až 20 let vězení nebo výjimečný trest.

Kromě toho, že se soud v čtyřstránkovém usnesení vypořádal s argumenty obhajoby, vypočítal také, co vše proti Dahlgrenovi svědčí. A to i přesto, že po celé dva roky řízení o vydání ho české úřady nemohly vyslechnout. Dahlgrena jen krátce proklepli agenti FBI po příletu do Washingtonu. „Trestnou činnost popřel s tím, že Brno tehdy opustil v důsledku výhrůžek neustanovených osob a těla nalezl mrtvá,“ stojí v usnesení.

U vazebního zasedání se Dahlgren k obvinění odmítl vyjádřit. Vypovídal jen o svém životě. Uvedl, že žije s rodiči v Americe, chvíli pracoval ve firmě na stěhování. „Jeho zálibami jsou bojové sporty, není závislý na žádných návykových látkách, s poškozenými v Brně vycházel velmi dobře, usiloval o trvalejší pobyt a získání bydlení,“ popsal výslech soudce. Dahlgren prý kromě České republiky a Mexika nikdy jinou zemi nenavštívil a kontakty s jinými osobami kromě rodiny neudržuje.

Kromě výpovědí svědků a pitevních protokolů, které dle soudu svědčí o násilné smrti celé rodiny, a Dahlgrenova „urychleného odjezdu“, proti němu svědčí také stopy DNA. Ty policie zajistila na oblečení, když byl ihned po příletu do Washingtonu zadržen americkou policií. Na krátkých kalhotách byl genetický materiál tří poškozených.

Přesto ale kriminalistům i po předložení „dostačujících“ důkazů, jak je ohodnotil vazební soud, chybí to nejdůležitější, a to motiv vraždy. Dahlgren vypověděl, že chtěl v Česku zůstat dlouhodobě a vztahy s jeho zdejší rodinou byly dobré.

„Z dosud provedených důkazů vyplývá důvodné podezření, že obviněný se násilných brutálních útoků dopustil s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, jak vyplývá z jeho avizovaného návratu do USA krátce před činem, pokusem zakrytí stop v podobě vyvolání požáru a cíleného útěku ze země na letecký spoj, který zjevně měl dříve vyhlédnutý,“ uvedl po zvážení všech důkazů soud.

A mimo jiné i kvůli tomu se soud obával, že se bude Dahlgren před vysokým trestem skrývat nebo se znovu pokusí utéct ze země. „V případě propuštění je zcela nasnadě představa, že by se v České republice, na kterou už žádné vazby nemá, nadále nezdržoval, tím méně ve městě Brně, kterým bezpochyby bestiální čin veřejností hluboce otřásl,“ uvedl soudce.