Právě dokončil operaci, při níž pacientovi voperoval defibrilátor s malou anténkou, jež zaznamenává informace o srdeční činnosti. Pravidelně je posílá do malé krabičky, kterou si pacient umístí doma na noční stolek. Krabička přes síť mobilního operátora posílá data do centrály, kde je tým odborníků vyhodnocuje. Pokud přístroj zaznamená něco neobvyklého, například příliš rychlý nebo pomalý srdeční rytmus, lékař dostane okamžitě zprávu e-mailem, faxem nebo SMS a může zasáhnout.
Někteří lékaři kupodivu preferují fax, který laikům může připadat jako zastaralá technologie - ale například v olomoucké fakultní nemocnici je služba poblíž faxu 24 hodin denně, zatímco lékař s mobilem může být třeba v zahraničí.
Systém se jmenuje CareLink, vyvinula ho společnost Medtronic a na světě ho využívá půl milionu lidí. Letos v květnu ho dostalo také prvních deset pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc.
„Chceme vytvořit pilotní studii, která ověří fungování CareLinku v České republice. To potrvá několik měsíců. Naším cílem je, aby byl v budoucnu každý pacient s implantátem od zmíněné firmy zařazen do programu dálkového domácího monitoringu,“ říká docent Miloš Táborský, přednosta 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Systém zatím nehradí zdravotní pojišťovny - přístroj i jeho provoz platí výrobce. „Potřebujeme vytvořit referenční skupinu pacientů pro jednání se zdravotními pojišťovnami,“ říká Martin Bureš, generální ředitel české divize firmy Medtronic.
Vedle toho ovšem v České republice už několik let funguje podobný systém Home Monitoring německé společnosti Biotronik. U nás ho má zhruba 1500 pacientů, v zahraničí přes 200 tisíc lidí. „Pokud je mi známo, jsou oba systémy srovnatelné, ale Home Monitoring nabízí i přenosnou verzi záznamového zařízení. Velikostí připomíná starší mobilní telefon a je určen pro aktivnější pacienty, kteří tráví hodně času mimo domov,“ říká Jolana Lipoldová z 1. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Také jeho používání zatím sponzoruje výrobce. Video místo ordinace Anténkou mohou být vybaveny kardiostimulátory i defibrilátory. Zaznamenává srdeční rytmus a EKG, zároveň kontroluje, zda samotný přístroj funguje správně. Detekuje také hromadění tekutiny na plicích, což je příznakem srdečního selhávání. Tím se sníží počet nutných návštěv u lékaře. Zároveň se lékař může dozvědět o hrozících potížích dřív, než je pacient začne pociťovat.
„Obecně vidím v tzv. elektronickém zdravotnictví jednoznačnou cestu dalšího rozvoje,“ říká docent Táborský. Optimismus profesora Morgana ale sdílí jen částečně: „Vždycky tu bude část pacientů, která se z různých důvodů nebude chtít do systému dálkového monitoringu zapojit nebo se pro něj nebude hodit. Ale věřím, že do deseti let budou dvě třetiny pacientů v Evropě nějakým způsobem zapojeny do monitorování zdravotního stavu pomocí elektronických systémů.“
Zároveň připomíná, že nejde jen o zařízení zmíněného typu. Existují také podkožní implantáty pro sledování srdečního pulzu a EKG nebo externí systémy pro sledování vysokého krevního tlaku.
V rámci Palackého univerzity v Olomouci nyní ve spolupráci s tamní fakultní nemocnicí vzniká Národní telemedicínské centrum, které se na dálkové sledování pacientů specializuje. Jeho pracovníci chtějí například zkombinovat CareLink s videokonzultacemi. „Když má pacient problém, může se přes Skype spojit se svým lékařem. Považuji to za mnohem rychlejší a efektivnější než návštěvu v ambulanci,“ podotýká Miloš Táborský.
Odolnost vůči magnetům Další novinkou, která pacientům usnadní život, jsou nové typy kardiostimulátorů, které umožní vyšetření pomocí magnetické rezonance. „Životnost kardiostimulátorů se pohybuje od osmi do 12 let. Podle odhadů každý druhý pacient během této doby bude potřebovat vyšetření magnetickou rezonancí, která se stává jednou z nejdůležitějších zobrazovacích diagnostických metod,“ upozorňuje docent Táborský.
S klasickým kardiostimulátorem to ovšem nepřichází v úvahu, protože silné magnetické pole by přístroj zničilo a ohrozilo život pacienta. Nové kardiostimulátory i elektrody vedoucí od nich k srdci jsou proto upravené tak, aby magnetickému poli odolaly. Pražská Nemocnice Na Homolce se v minulých letech podílela na jejich testování.
„Celkem 52 pacientům jsme voperovali kardiostimulátor EnRhythm MRI SureScan. Polovina z nich pak absolvovala vyšetření magnetickou rezonancí a nezaznamenali jsme u nich žádné problémy. Všichni pacienti jsou samozřejmě dál sledováni,“ říká Miloš Táborský, který donedávna vedl Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce.
Před vyšetřením se ale lékař musí přesvědčit, zda má pacient voperován správný typ přístroje. Umožňuje to označení, viditelné na rentgenovém snímku. Před vyšetřením je také nutné přístroj přepnout do speciálního módu.
Kardiostimulátor zmíněné značky ovšem umožňuje pouze vyšetření jiných orgánů, nikoliv srdce. Nedávno se ale na našem trhu objevil také novější typ Advisa MRI, který vyšetření srdce umožňuje. Oba typy proplácí zdravotní pojišťovny.
Přístroj je pochopitelně dražší než klasický kardiostimulátor. „Rozdíl ale není větší než cena zákroku, který by čekal pacienta se starým přístrojem, pokud by vyšetření magnetickou rezonancí nutně potřeboval - tedy vyjmutí přístroje a jeho opětovná implantace,“ tvrdí Francois Monory ze společnosti Medtronic, která přístroj vyrábí.
Firma tají detaily o úpravách, které na kardiostimulátoru učinila, aby odolával magnetickému poli. Přesto jí konkurence šlape na paty - před několika týdny představila podobný přístroj také společnost Biotronik. U nás bude dostupný od července.
Další vývoj se nyní pravděpodobně soustředí na defibrilátory a další implantáty, jejichž varianty použitelné pro magnetickou rezonanci zatím neexistují.
***
BEZPEČNÉ VYŠETŘENÍ
Nové kardiostimulátory umožňují pacientům podstoupit vyšetření pomocí magnetické rezonance.
Speciální značka viditelná na rentgenovém snímku slouží lékaři k ověření, že jde skutečně o typ kardiostimulátoru použitelný pro magnetickou rezonanci
