Česku tím přibyl do fronty jak další slet politických špiček unie, tak avšak i setkání, které se může ukázat jako riskantní. Oznámení o schůzce nováčků časově následuje poté, co ratingové agentury varovaly, že kvůli tlaku, pod nímž se vinou krize ocitly některé východoevropské ekonomiky, sníží hodnocení úvěrové spolehlivosti tamních bank. Takový krok by s sebou nesl odliv peněz z východních dceřiných bank do západních „matek“, což by se negativně projevilo na celkovém stavu ekonomiky regionu.
Praha prý váhala Česká diplomacie neoficiálně přiznává, že souhlas se schůzkou může vypadat jako potvrzení neutěšeného stavu na Východě a ratingové agentury motivovat ke kroku, který si žádná vláda nepřeje a který by potrestal i „nevinné“ - zatímco se totiž maďarská ekonomika topí v problémech, polská či česká se zatím drží. Odliv kapitálu by ale poškodil i je. Praha prý dokonce váhala, zda na polskou žádost kývnout, Barrosův souhlas to ale rozhodl.
Polsko hájí setkání argumentem, že ke krizi zatím mluví hlavně zástupci bohatých západních zemí z eurozóny a méně vyspělým státům mimo společnou měnu se nedostává odpovídajícího sluchu. „V unii je teď příliš egoismu a nesmíme dopustit, aby komise a další hájili zájmy jen poloviny členských států,“ řekl LN polský ministr pro záležitosti unie Mikolaj Dowgielewicz. Ze snídaně by dle něj mělo vzejít společné odmítnutí ochranářství „Západu proti Východu“ a také výzva, aby šéf české vlády i unie Mirek Topolánek dostal mandát mluvit na finanční schůzce G20 v dubnu v Londýně za celý blok.
„Nelze házet všechny země regionu do jednoho pytle, zejména když nemáme přesný obrázek, jak na tom jsou. Debatě se nicméně nebráníme,“ reagoval na snídani a také na maďarskou žádost zřídit zvláštní fond se 100 miliardami eur na záchranu východoevropských ekonomik místopředseda vlády Alexandr Vondra.
