„Výběrové řízení začíná dnes a jeho jednotlivé fáze budou probíhat až do konce roku,“ ohlásil viceprezident Roskosmosu Alexandr Ivanov na úterní tiskové konferenci. Zájemci zatím mají 4 měsíce na odeslání přihlášek.
V prosinci by měla být jasná skupina šesti až osmi nejlepších, kteří se začnou v tréninkovém centru Hvězdné město u Moskvy připravovat na nelehký úkol. Rusové kladou speciální důraz na to, aby se do boje přihlásily i ženy, informovala agentura AFP.
PROČ RUSOVÉ NEPŘISTÁLI NA MĚSÍCI?Snahy Sovětského svazu vynést své kosmonauty na Měsíc a vrátit je zpět na zem stály a padaly na vývoji rakety N-1. Ta byla „dítkem“ konstruktéra Sergeje Koroljova. První plány na její konstrukci představil už v roce 1961, do takového stavu, který by byl schopen unést lunární modul, ji však nikdy on ani jeho nástupci nedopracovali. Koroljov musel bojovat se svým dodavatelem motorů Valentinem Gluškem a nezájmem armády, jejíž generálové prosazovali své projekty na jeho úkor. Koroljov obešel Gluška a domluvil se s výrobcem proudových motorů Nikolajem Kuzněcovem. Jenže těch musela mít raketa N-1 zabudovaných nejméně dvacet a nikdy se nepovedlo je sesynchronizovat. Poté, co Koroljov v roce 1966 zemřel, neuměli jeho nástupci nikdy vyvinout tak velké motory, jaké měla americký nosič Saturn 5, a používat efektivnější palivo, kterým byl kapalný vodík. Někteří analytici také soudí, že Kreml s postupem času nemohl vydat sumu srovnatelnou s tím, co investovali Američané. Zabrzdil by tím totiž domácí ekonomiku a musel by omezit výdaje na armádu – obojí by vedlo k třenicím. Sovětské snahy tak předstihli v roce 1969 Američané. Ačkoliv se sovětská strana svého snu nejdříve nevzdala, s postupem času přeorientovala svůj zájem na důležitější aktuální problémy. |
„Účelem této výzvy je vybrat tým nejlepších specialistů, kteří už mají zkušenosti s prací s vesmírnými a leteckými technologiemi. Ti se stanou první posádkou nové kosmické lodě Federacija,“ uvedl Ivanov. Vybraní členové týmu by se v případě úspěchu stali prvními Rusy na povrchu Měsíce. Plánované přistání by se na něm mělo odehrát v roce 2031.
Uchazeči o místa ve vesmírné lodi budou muset podstoupit několik fází výběrového řízení. Ruské autority budou zjišťovat jejich vzdělání a profesní způsobilost. Budou také muset projít lékařskými (ženy mimo jiné gynekologickými), psychologickými a kondičními testy. Budou muset v určitém čase například absolvovat pětikilometrovou trať v běhu na lyžích. Zájemci nesmí být starší 35 let a podmínkou je vzdělání v oboru strojního inženýrství, případně letecký výcvik a předešlé zkušenosti s prací ve vesmírné či letecké branži. Výhodami mají být zájem o studium vesmírných technologií, programátorské dovednosti a plynná angličtina.
Ruská konstruktérská společnost Raketová a kosmická korporace Eněrgija S. P. Koroljova (RSC) vyrábí dvě verze Federacije, do kterých se bude schopna nalodit čtveřice, respektive šestice kosmonautů. RSC vyvíjí novou raketu už deset let. Je součástí projektu Perspektivní pilotovaný dopravní systém (PPTS), jehož cílem je nahradit jak pilotovaný modul Sojuz TMA tak nosnou raketu Progress.
První bezpilotní test nového vesmírného korábu je naplánován na na rok 2021 a měl by odstartovat z nově budovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na Sibiři. Ten by měl být do provozu uveden v průběhu příštího roku.
Čína: na Měsíc moderní lodí
Na začátku března odhalila své plány pro dobývání vesmíru také Čína. Oznámila, že vyvíjí novou moderní kosmickou loď, od níž se očekává, že bude schopna jak obíhat na nízké oběžné dráze, tak přistát na Měsíci. Informovala o tom čínská státní média.
Plány na dobytí Marsu do roku 2033 posvětil zákon. NASA čeká na Trumpův podpis |
Jde o další smělý krok tamního rychle se rozvíjejícího programu. Aktuálním měřítkem ambicí je počet raketových startů, v němž v minulém roce dorovnali Číňané program Spojených států. Podle harvardského astrofyzika Jonathana McDowella obě země vyslaly své stroje na orbitu v roce 2016 dvaadvacetkrát. Američanům by zůstalo prvenství, jenže v září při startu explodovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Rusové celkově zaostali se 17 starty.
Tento týden Číňané také odhalili, že chtějí vyslat na Měsíc robota, který by se do konce roku vrátil se vzorky povrchu. Lunární modul Čchang-e 5 prochází finálním kolem testů a jeho vyslání na Měsíc se očekává v srpnu. Kromě toho chce Čína vyslat modul i na odvrácenou stranu přirozeného satelitu Země příští rok, lidská posádka by podle plánů tamní vesmírné agentury měla na Měsíci stanout v roce 2036. Kromě toho v lednu oznámila dvě plánované mise na Mars a výzkumný let k Jupiteru.
  |
Aktuálně nejúspěšnějším čínským projektem je experimentální laboratoř Tchien-kung 2 (nesoucí v překladu poetický název Nebeský palác) „zaparkovaná“ na oběžné dráze. Na ni naposledy v říjnu minulého roku vyslala na prozatím nejdelší třicetidenní misi dvojici svých astronautů. Včetně této cesty se už čínský vesmírný modul Šen-čou šestkrát úspěšně připojil k ruskému Sojuzu, který s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS) krouží kolem Země.
„Naše nová loď bude opakovaně použitelná a vejde se do ní několik astronautů,“ citoval v úterý list Science and Technology Daily vesmírného inženýra Čanga Paj-niena. Více detailů neodhalil, ale přirovnal čínské plány k tomu, kam směřuje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou při vývoji kosmické lodi Orion, která by podle amerických plánů měla vynést první astronauty do vesmíru v roce 2023.
USA: Měsíc, přestupní stanice pro Mars
Právě Orion je základním kamenem pro americké dobývání vesmíru. Rozsáhlé a ambiciozní plány schválil minulý týden americký Kongres. Ze zákona o financování NASA vyplývá, že do roku 2033 chtějí Američané vyslat lidskou posádku na Mars. Předstupněm dobytí rudé planety má být v následujícím desetiletí návrat na Měsíc, kde američtí astronauti stanuli jako první v roce 1969 a v ostře sledovaném souboji předstihli sovětské snažení.
Téměř stopadesátistránkový dokument předložený oběma komorám Kongresu určí směřování největšího světového úřadu zabývajícího se dobýváním vesmíru v následujících desetiletích. Rozebírá detailně několik zajímavých projektů.
Mezi priority zařadili navrhovatelé zákona hledání života na ledem pokrytém měsíci Jupitera Europě. Výzkumníci se domnívají, že pod tlustou vrstvou ledu může mít voda v tekutém stavu dostatečnou teplotu na to, aby se v ní rozvíjel mimozemský život.
Důležitou součástí práce NASA by mělo být hledání Zemi nebezpečných asteroidů. Dlouhodobějším cílem je mise vedoucí ke schopnostem přesměrovat dráhu asteroidu, aby se nesrazil s naší planetou. Dokonce je v plánu vybraný asteroid „chytit“ a připoutat k oběžné dráze Země a následně na něj vyslat průzkumný tým.
