Noví Avengers: Superhrdinové v zemi škodovek

Drobná ironie osudu tomu chtěla, že film Avengers – Age of Ultron přichází do českých kin jen pár dní poté, co se na plzeňském festivalu Finále představila zrekonstruovaná kopie Trnkových Starých pověstí českých z roku 1952. Díla jsou to v mnohém nesouměřitelná, ale v samotném základu samozřejmě příbuzná – i když čas tu trhnul oponou opravdu vehementně. Poeticky zpracovanou českou mytologii podle Jiráska potkává v dnešních kinech vrcholně akční, globální, americkocentrická mytologie o zachráncích světa z dílny vydavatelství Marvel a navazujících tvůrců. Ve filmu, jehož název se už ani nepřekládá. Takový je stav věcí –a je to nakonec důvod, aby se o svět amerických superhrdinů vážněji zajímalo nejen jeho primární publikum, totiž čtrnáctileté děti všeho věku, ale i lidé mentálně starší, které zajímá, co formuje nastupující generaci. Iron Man, Hulk nebo Black Widow se totiž patrně do její mysli vtisknou mnohem výrazněji než Horymír, Bivoj a Šárka.

Úkol bezmála nadlidský

Jedním z nejpůsobivějších efektů filmu Age of Ultron je moment v závěrečných titulcích, kdy se celé velké plátno bíle rozsvítí nekonečným zástupem jmen pod nadpisem Digital Artists. Filmové dílo dnes může být opravdu velmi složitě propracovaným výrobkem velké fabriky, srovnatelným s těmi nejpokročilejšími technologickými výdobytky dneška; o to cennější pak je, když se v něm stále ještě najde cosi jako individuální vklad tvůrce.

Z filmu Avengers: Age of Ultron.

Scenárista a režisér Joss Whedon se o to celkem úspěšně snaží a v mnoha ohledech si zaslouží obdiv: vytváření novodobé, celosvětově prodejné mytologie je totiž pěkná fuška. Filmový příběh musí v základních rysech respektovat svět, který vytvořily komiksy z vydavatelství Marvel, ale také (a především) integrovat všechno, co se děje v dalších filmech soustředěných na jednotlivé postavy – Iron Mana, Thora, kapitána Ameriku.... Samozřejmě se také v každém pokračování vytváří dějové předpolí pro další snímky, opět nejen o Avengerech jako celku. A zároveň by měl být každý nový film „samonosný“, pochopitelný i pro diváky, kteří o Avengerech třeba jen sotva něco zaslechli. Pro hladké vplutí do děje aktuálního filmu Age of Ultron je tak například dobré znát nejen první Whedonovy Avengery z roku 2012, ale také alespoň snímek CaptainAmerica: Návrat prvního Avengera (2014). Ale musí to zároveň jít (a celkem jde) i bez toho...

Aby překážek nebylo málo, jsou ve hře třeba ještě autorská práva na jednotlivé postavy – některé originální Avengery si totiž už do filmu koupila jiná studia. Takže se disneyovští tvůrci musejí obejít třeba bez Spider-Mana nebo x-manovského Wolverina a vachrlaté je to i se superrychlým Quicksilverem. Jenomže když se chce, jde leccos, a tak je rychlík i se svou čarodějně vylepšenou sestrou dvojčetem jednou z hlavních atrakcí filmu Age of Ultron. Vystupují tu ovšem raději pod svými občanskými jmény, která znějí Pietro a Wanda Maximoffovi (tedy přesně tak, jak se má v americkém komiksu jmenovat někdo z východu Evropy). Pietro a Wanda pocházejí z fiktivní země zvané Sokovia, kde se nachází tajná základna zloduchů, kterou hned na počátku berou hrdinové ztečí; jednoduchá přesmyčka názvu státu spolu s faktem, že nápisy v této zemi jsou vytvořeny srbskou cyrilicí, napovědí, co za území měli tvůrci asi na mysli. Pitoresknost Sokovie dotvářejí charakteristická sousoší nebo třeba Škoda 120, která si v klíčových momentech filmu užije svůj díl slávy.

Dost bylo spasitelů

Obyvatelé Sokovie jsou znaveni dlouhou politickou nestabilitou, neustálými protesty a ozbrojenými akcemi ve své zemi; mají plné zuby zahraničních intervencí. Pietro a Wanda přišli o rodiče po zásahu bomby, kterou vyrobilo impérium morálně nejproblematičtějšího z Avengerů – Tonyho Starka alias Iron Mana. Jejich vztah ke spasitelům světa tedy není bůhvíjaký, ba dokonce se dali naverbovat jejich protivníky a nechali na sobě provést experiment, který vyústil v jejich nadpřirozené schopnosti. Avengeři tak mají o dva soupeře navíc, ale to není nic proti tomu, co si v aktuálním dobrodružství zavaří sami...

Black Widow (Scarlett Johanssonová)

Tak jako v každé partě mají i vztahy mezi Avengery svou dynamiku. V minulosti se ne bez komplikací dali dohromady, teď se snaží pohromadě udržet. Fázi oťukávání a podmračeného poměřování svalů vystřídala fáze přátelského popichování (a poměřování svalů). Ještě více se tak v novém Whedonově filmu prosazuje sympatické odlehčení, mnohé situace (třeba mikropříběh o snaze uzvednout Thorovo kladivo) mají vysloveně komediální charakter. Zároveň je ta pravá doba na to, aby se hrdinové ve větší míře utkávali se svými démony, touhami, hříchy z minulosti a špatnými vlastnostmi – což filmuAge od Ultron dodává patřičnou hloubku (samozřejmě v komiksovém významu toho slova).

Prostřednictvím mnoha efektních bitevních scén, katastrofických výjevů a sofistikovaných animací znázorňujících kybernetické procesy a hi-tech experimenty předává Age of Ultron několik starých dobrých, možná ovšem čím dál aktuálnějších sci-fi pravd. Například že lidé nepotřebují mimozemšťany na to, aby si pořádně zkomplikovali život. A že snaha dokonale ochránit lidstvo může vést k jeho kritickému ohrožení. Také hovoří o tom, že země jako Sokovia nejsou jen bitevními poli, ale místy, kde žijí reální lidé (třeba i s reálnými psy), jejichž životy stojí do jednoho za záchranu.

To jsou, v rámci masivní kulturní invaze, již Avengers a spol. bezesporu představují, ještě docela snesitelná, snad dokonce užitečná sdělení.