Anketa
Jaké slovo nejlépe vystihuje rok 2018?
Brexit
Termín označující rozluku Velké Británie s Evropskou unií pochází už z roku 2016, kdy ostrované v referendu rozhodli, že chtějí jít. Letos ale slovo dobývalo značný mediální prostor, protože se rapidně přiblížilo nejzazší datum – 21. Ledna 2019 – kdy mají britští zákonodárci hlasovat o rozchodové dohodě. Jak už to bývá, přijetí dosavadních milníků je rozporuplné: část královských politiků by si přála zrušení brexitového záměru, části přijde dohoda příliš nevýhodná a chce takzvaný tvrdý Brexit neboli odchod z EU bez dohody. Někteří analytici míní, že hladkost odloupnutí Británie od Unie určí sílu euro-separatistických tendencí v dalších státech – pokud to bude bez šrámů, povzbudí to k exitům i jiné.
Čučkaři
Desítky let neměla většina Čechů ani ponětí, že si Moravané spílají do čučkařů, když se někdo pinoží v malichernostech, případně se v byznysu spokojí s příštipky. Na sklonku roku se prezident Miloš Zeman rozhodl obohatit o lidový výraz i západní cíp republiky. V jednom z mnoha pořadů Jaromíra Soukupa, které si majitel moderuje v rámci své Televize Barrandov, Zeman vrhnul hanlivým slovem po zpravodajcích z BIS, v reakci na pasáže výroční zprávy, kde tajné služby varovali před narůstající čilostí ruských a čínských špionů. „Jsou to čučkaři, pane Soukupe, protože tam, kde mají najít teroristu, a on opravdu existoval a ostatně i Národní centrála pro odhalování organizovaného zločinu říká, že u nás jsou islámští teroristé, tam nikoho nenajdou, a vymýšlejí si špiony,“ uvedl prezident.
Dotace
Premiér, respektive dříve ministr financí, Andrej Babiš (ANO) se od svého vstupu do politiky každoročně postará o alespoň jeden výraz, který se kvalifikuje mezi slova roku. Takřka vždy se to otáčí kolem jednoho problému – dotací, ale letos se termín skloňoval ve zvýšené míře. Začalo to hned v lednu, když evropský úřad pro boj s podvody OLAF dokončil své bádání a rozhodl: Babiš byl na mnoha úrovních spojený s projektem Čapího hnízda, stejně jako tehdy jeho holding Agrofert, je tu vážné podezření z dotačního podvodu a subvence se má vrátit. Padesát milionů na Čapí hnízdo se pak periodicky vynořovalo, jak čeští vyšetřovatelé zvolna postupovali s případem, v němž je premiér obviněný. Na konci roku se dotace kolem Babiše vynořily znovu, tentokrát šířeji: unijní právníci rozhodli, že přísnějším unijním regulím už nepostačuje české řešení premiérova střetu zájmů, které spočívá ve vložení Agrofertu do dvou svěřenských fondů. Jelikož je Babiš jediný, kdo z nich dostává peníze, má podle právníků logický zájem na tom, aby se holdingu dařilo, a jeho střet zájmů trvá. Propírání toho, jestli české politicko-byznysové uspořádání kolem premiéra, neohrožuje finanční zájmy Unie, se dostalo i na plénum Evropského parlamentu.
GDPR
Evropské nařízení o ochraně obecních údajů schované pod zkratkou GDPR vyvolalo málem víc poprasku než překroucené zkazky o tom, že Brusel nás nutí balit každou koblihu zvlášť nebo že už si nikdy nikdo nenamaže na rohlík pomazánkové máslo. Nařízení, které vstoupilo v účinnost koncem května, mělo za cíl ochránit občana částečně i před jeho vlastní nerozvážností, s níž digitálnímu všehomíru svěřuje své citlivé údaje, a pak se diví. Hlavně měl být ale chráněný před velkými firmami s malým písmem pod čarou, které přeprodávají údaje svých klientů, aby jim mohl od rána do večera vyzvánět telefon s nabídkou žiletek, speciálních matrací nebo nejvýhodnějších tarifů. Nejen Češi to ale pochopili jinak a z GDPR se stalo všudypřítomné strašidlo rozsévající bludy: umělecké školy tvrdily, že na pozvánkách na vystoupení žáčků už nebude napsáno, kdo vystupuje, protože by přilítla dvacetimilionová pokuta. Sportovní komentátoři budou hlásit míhající se fotbalisty či hokejisty jen číslem z jejich zad, protože vyslovení jména by taky stálo dvacet milionů. A vůbec nejvíc se nesmyslných fám chytili ti, kdo na nic odpovídat nechtějí, protože dělají něco, co se nemá; stalo se normou, že potrefené husy odmítají reagovat na nepříjemné otázky s tím, že to GDPR nedovoluje.
Gender
Švédové zavedli neutrální rod, aby se nikdo necítil uzurpovaný mužsko-ženskou dichotomií, v Americe se debatuje o 50 různých pohlaví, britský Facebook jich zvládá rozlišit více než 70. Divadelní inscenace Monology vagíny už nemá mít další představení, protože neodrážejí dostatečně rozmanitost a inkluzivní přístup, protože titulárně vylučují ženy s penisem. Lidi se začali parcelovat na ty, pro které debata a uznání různosti pohlavně-společenské identity představuje cestu ke svobodě, a ty, kteří ji chápou jako omezování svobody a rozvracení tradiční rodiny. V Česku rozpravu výrazně rozvířil katolický duchovní Petr Piťha, když ve svatovítském kázání interpretoval Istanbulskou úmluvu jako nástroj, díky němuž začnou homosexuálové odebírat děti heterosexuálním párům. Česko – stejně jako Maďarsko, Slovensko nebo Izrael – se nakonec rozhodli k Istanbulské úmluvě nepřipojit. Právně nezávazný dokument má za cíl bojovat s násilím na ženách, ale ulpěla na něm patina rozleptávače vztahů mezi muži a ženami.
Kůrovec
Lýkožravá havěť se letos neobyčejně činila, kůrovec se stal ekonomickým hybatelem trhu se dřevem. V plodné spolupráci se suchem se mu dařilo a znehodnotil tolik stromů, že už pro kazové dřevo nebylo odbytiště. Ceny letěly dolů a kůrovec do kraje, protože kvůli mizerně nastavené legislativě a vlastní liknavosti vozily Lesy ČR vykácené napadené dřevo na pily na druhém konci republiky. Rozsah kůrovcové kalamity byl a je enormní; nejprve se hovořilo o nejhorší situace od Marie Terezie, později už všech dob. Za oběť žravého brouka padly i stovky kilometrů turistických tras. Při odstraňování kalamitního dříví zmizelo z lesů množství kmenů se známými barevnými značkami a Klub českých turistů je nestíhá obnovovat.
Novičok
Útok nervově-paralytickým jedem Novičok na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru v Salisbury vyvolal v březnu jednu z největší diplomatických roztržek posledních let. Britové v rámci určení viníka ukázali na Rusko; notabene když se ukázalo, že dva agenti ruské vojenské rozvědky opakovaně vážili cestu z domoviny do Anglie, což zdůvodňovali neodolatelnou chutí prohlédnout si katedrálu, kdyby ji jen pořád nezakrývala mlha. Rusko se bránilo s tím, že takový jed může pocházet odkudkoli a ohrazovali se proti osočování. Putinova država získala spojence v českém prezidentovi. Miloš Zeman přispěchal podpořit ruskou verzi a přihlásil svou vlast jako možného původce vyrobeného jedu, protože se tady ve stopovém množství testuje ve speciálních armádních zařízeních.
Plagiát
Ministryni spravedlnosti připravili o funkci králíci. V červenci byly sice prázdniny, ale školské téma kvůli epidemii opisování ve vládních řadách dominovalo. Nejprve musela skončit zmíněná Taťána Malá (ANO), její vysokoškolské práce se ukázaly jako jednoznačné plagiáty. Ještě ani nestihla utichnout tato aféra a přidal se nyní již exministr práce Petr Krčál (ČSSD), kvůli nejhoršímu prohřešku, jaký akademická obec zná, skončil i on. Do třetice vypluly na povrch i pochyby o vysokoškolské práci ministra tehdy vnitra, nyní obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Jeho poklesek vyhodnotili odborníci nikoli jako plagiát, ale pouze lajdáctví. Pátrání ve starších diplomkách nebo monografiích se pak stalo hlavní náplní i volnočasovým koníčkem řady redakcí, spolků, stranických zázemí či studentů. Posledně jmenovaná skupina pak na konci roku přispěla do množiny plagiátorských skandálů s odhalením, že ve své odborné knize nepřiznaně opsal poznámkový aparát prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář.
Rambohafík
Podle ustáleného pravidla patří zvířátko na konec relace a v případě exministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO) to platilo. Vyfocení pudlíka jménem Rambohafík, kterak sedí u věnců na hrobu neznámého vojína na Vítkově, bylo jednou ze závěrečných akcí, které ukončily její vládní angažmá. Češi společně s Brity patří k nejvíce pejsko-milovným národům, ale s Rambohafíkovou fotkou šlápla Šlechtová do míst, kde byla místo pevné půdy díra. Navrhnula se na ni lavina negativních reakcí, především s výhradou, že instalace zvířátka byla projevem neúcty vůči padlým, až svou ochrannou ruky z její hlavy stáhl i prezident Miloš Zeman.
Sirotek
Ačkoli se závěrem všichni aktéři sporu shodli, že vlastně vůbec nejde o sirotky, stali se syrští sirotci na nějakou dobu tématem dne. Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová přišla s tím, že Česká republika, i když nehoví příchodu migrantů, by mohla mít aspoň to srdce a přijmout padesátku syrských sirotků, kteří trpí v řeckých uprchlických táborech. Obratem se přihlásil nadpočet ochotných českých rodin. Premiér Andrej Babiš (ANO) její návrh odvrhl s tím, že syrští sirotci jsou leda vousatí dvacátníci s chytrým telefonem. Všechny ingredience na výživnou politickou přestřelku se tak dostaly do jednoho hrnce, pod jehož klokotem zanikala fakta. Předně že nejde o sirotky, správný termín je nedoprovázené dítě, které může mít a zpravidla má příbuzné v domovském státě, jež o svého malého rodinného příslušníka stojí. Syrské právo také neumožňuje, aby tamní děti někdo adoptoval, takže se jedná o dočasné umístění. Šojdrová nakonec odjela pátrat po dětech, které by o prozatímní český domov stály, premiér ji doprovodil douškou, že nikoho nenajde. Od té doby si obě strany trvají na svém.
Sucho
Klimatické projevy letos v České republice pokořily většinu historických rekordů. Už od jara hydrometeorologové hlásili, že dosavadní nejvyšší nebo nejnižší hodnoty byly pokořeny. Obzvlášť těžké bylo léto: vlna veder bez dešťů zdecimovala hladiny řek i podzemních zásob, ani jedno se dosud nezvládlo obnovit, natož si přilepšit. V Česku trvá pětiletá epizoda sucha, patří k těm nejdelším, které zdejší území zažilo. Bolestně se ukázalo, že zdejší krajina neumí vodu zadržet, hlavně vlivem socialistického scelování polí do jednoho obřího celku, kde vodě nic nestojí v cestě, a mechanizace v zemědělství. Těžké stroje hlínu udusají, pročež pak nemá kudy pít. Stav zhoršují i všudypřítomné pesticidy, které utíkají z polí do vod a zamořují především strategické podzemní zásoby.
Tygří vývar
V létě celníci spolu s inspekcí životního prostředí rozbili gang, který zabíjel tygry, aby z nich vyráběl vysoce lukrativní – a vysoce nelegální – produkty tradiční čínské medicíny. Do povědomí tak vstoupil tygří vývar neboli kosti vařené tak dlouho, až z nich vznikne třaslavý masox. Cena za pár gramů atakuje hodnoty známé z drogového byznysu. Vedle členů dobře a mezinárodně organizované vietnamské komunity uvízl v síti vyšetřovatelů i Ludvík Berousek, příbuzný slavných jmenovců provozujících cirkus. Zděšení a lítost se zabitými tygry, jinak zdravými a mladými, dopadla ve výsledku hlavně na cirkusy, protože přikrmila odpůrce vystupujících zvířat. Ministerstvo zemědělství teď chystá novelu a teprve se uvidí, jestli drezúra a medvědi na motorce ze šapitó zmizí úplně, nebo se prosadí kompromisnější varianta.
Zpovykaný
Sice ji to stálo politickou kariéru, ale alespoň se může bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) utěšovat tím, že přispěla k oprášení polozapomenutého českého výrazu. Než v březnu kvůli nespokojenosti Pražanů s nepřehlednou a křížící se skrumáži dopravních uzavírek označila obyvatele hlavního města za zpovykané, nepoužíval tohle slovo už skoro nikdo. Vzápětí se ujalo a konkurenční občanští demokraté si jej v komunální kampani osvojila rovnou do volebního motta „Zpovykaní Pražáci volí ODS“. Volby následně dosvědčily, že hanit voliče není nikdy dobrý nápad, i kdyby byla kritika stokrát spravedlivá. Hnutí ANO skončilo daleko za svým očekáváním a mimo koalici; zavržená Krnáčová už to sledovala jako řadový občan, na kandidátku se ani nedostala.
Žluté vesty
Začalo to jako protest Francouzů proti zvýšení daní na pohonné hmoty, proto se také členové Hnutí žlutých vest oblékli do umělinového oblečku z povinné autovýbavy. Na základní částici se pak nabalil každý, kdo je nespokojený, s politickým vývojem či svou životní úrovní, a i když francouzská vláda od záměru s daní ustoupila, demonstrace nabyly na intenzitě i extenzitě. To první se projevilo masovými protesty o jednom z prosincových víkendů, do ulic vyrazilo 136 tisíc lidí. Dva tisíce jich policie kvůli výtržnostem a demolování policie zadržela, dalších sedmdesát bylo zraněno. Nepokoje překročily hranice, žluto-oranžové vesty si navlékli i lidé v Belgii, Nizozemsku nebo Itálii.
