Jenže tento test v Česku stále nemá asi polovina z 5200 praktických lékařů. „Výkon má nasmlouváno, a může jej tedy poskytovat 2662 pracovišť všeobecných praktických lékařů,“ sdělil LN mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý. Tento podíl potvrdilo i ostatních šest zaměstnaneckých pojišťoven.
Kvůli epidemii chřipky zakázaly návštěvy další nemocnice po celém Česku |
Ministerstvo zdravotnictví to chce změnit tak, aby test byl k dispozici v každé ordinaci. „Chystáme reformu primární péče, díky níž chceme standardizovat, co by každý praktik měl mít. A testy CRP budou nepochybně patřit k základnímu vybavení,“ uvedl náměstek ministra Roman Prymula. Připomněl, že antibiotika na infekce způsobené viry neúčinkují, a jejich nesprávné nebo nadměrné užívání navíc snižuje jejich účinek v kritických chvílích. Některá bakteriální onemocnění jsou pak jen velmi těžko léčitelná.
Prymula však zároveň odmítl názor, že by nedostatek tohoto vybavení mohl během současné chřipkové vlny vést k vyššímu předepisování antibiotik.
„Je samozřejmě výhodou, když dotyčný lékař tento test má, ale v již probíhající chřipkové epidemii je diagnostika poměrně jasná. Podle charakteru hlenu či vykašlávání je doktor schopen poznat, jestli se jedná o bakteriální, nebo virový zánět,“ uvedl epidemiolog Prymula.
S tím, že by testy určující původ zánětu měly být k dispozici u každého praktického lékaře, souhlasí i mikrobiologové. „Je to určitě jeden z nástrojů, které by mohly ovlivnit preskripci antibiotik,“ tvrdí Václava Adámková, primářka Antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Vláda či pojišťovny by proto podle ní měly rozšíření těchto testů do všech ordinací podpořit třeba i příspěvkem na nákup – pořízení přístroje vyjde přibližně na 30 tisíc korun.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka se domnívá, že někteří lékaři nemají proplácení tohoto výkonu domluvené s pojišťovnami, ale používají ho jako nadstandardní vyšetření. Vybírají tedy peníze přímo od pacientů. „Dlouhá léta totiž pojišťovny nechtěly tento výkon nasmlouvávat,“ uvedl s tím, že tato praxe zřejmě leckde trvá i dnes.
Také on míní, že zkušený lékař dokáže odlišit původ zánětu i bez testů CRP. Jenže pokud se ukáže, že pacient antibiotika nepotřebuje, někteří nemocní mohou mít pocit, že je lékař chce ošidit o „kvalitní lék“. Právě v takovém případě může podle Šonky pomoci výsledek CRP – když jim jej lékař ukáže, lépe uvěří tomu, že antibiotika opravdu nepotřebují.
Zařízení zachránilo život
Mezi dětskými lékaři je test na C reaktivní protein mnohem rozšířenější. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny ho poskytuje zhruba 70 procent všech pediatrů. Je to pochopitelné i kvůli tomu, že děti nedokážou přesně popsat příznaky svých potíží.
10 mýtů o chřipce: jak neléčit chřipku a čeho se vyvarovat |
Také lékařka Martina Smitková na testy CRP nedá dopustit. Říká, že sama by bez nich být nemohla, a tvrdí, že jí toto vyšetření dokonce pomohlo zachránit několika pacientům život. Ne zrovna u onemocnění chřipkou, ale třeba u pacienta s otravou krve, takzvanou sepsí. „To jsou případy, kvůli kterým má to vyšetření cenu,“ prohlásila.
Zároveň ale zdůraznila, že i když testy CRP použití antibiotik sníží, stále existují pacienti, kteří antibiotika dostanou, třebaže jim to testy neindikují.
To potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví epidemiolog Roman Prymula. „Pokud se stav pacienta nezlepšuje nebo má nějakou komplikaci bakteriálního rázu, antibiotika se mu předepisují. Navíc je možné preventivní podání antibiotik u rizikových skupin. Většina chřipek totiž respirační sliznice poměrně poškodí a potom na ně mnohem snadněji nasedne onemocnění bakteriální, například pneumokok,“ popsal. V případě takto rizikových případů podle něj CRP testy nepomohou a záleží jen na úsudku lékaře.
Spotřeba antibiotik roste
I když je ale zřetelný posun Čechů ve vztahu k antibiotikům a zejména mladší lidé a lidé z města k nim mají mnohem zdrženlivější vztah, stále platí, že v tuzemsku jejich spotřeba roste. Češi jich ročně spolykají kolem 15 milionů balení. Například podle údajů České průmyslové zdravotní pojišťovny se spotřeba léků zabraňujících růstu mikrobů zvýšila za posledních pět let o šest procent.
Data Státního ústavu pro kontrolu léčiv navíc dokládají, že lékaři stále častěji volí antibiotika se širokým spektrem působnosti. „Lidé jsou zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům a zvyšuje se rezistence bakterií na taková antibiotika,“ uvedl nedávno člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu Michal Prokš.
Zhruba sedm procent lidí si navíc podle dřívějšího průzkumu České lékárnické komory ordinovalo antibiotika z vlastních zásob, což je podle lékárníků naprosto špatně. Lékaři varují i před nedobíráním celého balení léků při zlepšení příznaků a zejména před jejich pozdějším užíváním při dalších obtížích.
Výsledek je orientační
Angín a chřipek v zimě přibývá. Počty pacientů s chřipkou dosáhly v pátek v celém Česku úrovně epidemie. Cirkulují oba typy virů s vyšším podílem chřipky typu B. O epidemii se hovoří, když se počet pacientů pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100 000 lidí. Nemocných ale může být ještě víc, do statistik se dostanou jen případy, kdy lidé dorazí k lékaři a ten podává pravidelná hlášení hygienikům.
Test CRP, který se provádí z kapky krve odebrané z prstu, lze chápat jen jako pomocné vyšetření – lékař musí umět dát hodnotu naměřenou přístrojem do souvislosti s dalšími příznaky.
Neexistuje totiž přesná hranice mezi virovým a bakteriálním zánětem – hodnoty od 8 do 35 miligramů na litr svědčí pro virový zánět. Hodnoty přes 50 miligramů na litr pro zánět bakteriální, hodnoty přes 100 miligramů na litr pro vážný bakteriální zánět. V rozmezí mezi 35 a 50 miligramy na litr je třeba zvážit celkový klinický stav pacienta a třeba i to, jak vypadá kašel nemocného.
Existují také domácí testy CRP. V Česku si je lidé mohou už několik let kupovat v lékárnách.
Jak funguje vyšetření CRP?
Moderní přístroje dokážou stanovit hladinu C reaktivního proteinu (CRP) z kapky odebrané krve, která se nasaje do malé sterilní pipety a následně vloží do přístroje. Ten změří hladinu CRP. Tento test dokáže odhalit, zda má pacient v těle zánět, ale nedokáže určit, kde přesně případný zánět je. Pokud pacient skutečně zánět má, bude jeho hladina CRP zvýšená.
CRP je bílkovina tvořená v játrech. Je výsledkem reakce organismu na zánět vyvolaný virovými, bakteriálními a mykotickými infekcemi nebo i jinými stavy, jako jsou třeba popáleniny nebo nádory.
Test je schopen poskytnou výsledky v řádu minut, čímž urychluje stanovení správné diagnózy.
