31. srpna 2009 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Benátky varují Prahu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce

K poměrům, kdy turisté potkávají jen turisty, vede přeměna paláců na hotely

Vzpomínáte na raná devadesátá léta? Prahu zaplnili zahraniční turisté, zvídaví lidé, kteří chtěli na vlastní oči vidět, jak vypadá genius loci sametové revoluce, Václava Havla, Franze Kafky i Švejka. A skutečně viděli. Historické centrum působilo zašle, ale to bylo součástí kouzla – a hlavně žilo vlastním autentickým životem. Lidé na ulicích Starého Města nebo Malé Strany někam mířili, třeba domů či do hospody, a v těch hospodách klábosili, žvanili a hádali se hluboko přes půlnoc. Stačilo nasát atmosféru. Jestli Praha někdy poskytovala zážitkovou turistiku, bylo to právě tehdy.

Dvacet let po „sametu“ jezdí do Prahy turistů téměř dvojnásobek (4 miliony oproti 2,5 milionům ročně), ale zážitky nenacházejí. Ocitají se totiž v neblahé situaci popsané slovy, že turisté potkávají jen turisty. Historické centrum je upravené a plné lidí, ale ti nikam nemíří, nýbrž se motají ulicemi s foťáky v rukou. Jen málokdo z nich tu bydlí, aby mohl být na cestě domů, a většina hospod se zaměřila právě na motající se turisty. Ti spolu sedí ve stejných hospodách, organizovaně chodí po Královské cestě či neorganizovaně bloumají po městě s kamerami, aby „to mohli doma ukázat“.

Virtuální charakter života v historickém centru Prahy tak připomíná centrum Benátek. Přitom právě Benátky jsou v hledáčku světových médií, UNESCO, vědců a kunsthistoriků. Na špičce toho zájmu je boj za záchranu unikátního města před ohrožením mořskou vodou, ale pro nás je nejzajímavější článek ze srpnového čísla magazínu National Geographic. Rozklíčovává totiž fakta, která jsou – na rozdíl od potíží s mořským přílivem – relevantní i pro Prahu, a to problém vylidňování historického centra a jeho přeměny v jakýsi turistický disneyland.

Tak si kupte holínky!

O tom, že Benátky ohrožují především záplavy zvané acqua alta (vysoká voda), se píše už dlouho. Každý zná obrázky zaplaveného náměstí Svatého Marka a lidí brodících se v holínkách. Tomuto klišé se připisuje leccos včetně vylidňování centra města. Jenže Benátčané se na to dívají jinak.

Benátská identita je s vodou spjatá. Benátčan utíkající z města jen kvůli vodě by připomínal Skota stěhujícího se do Londýna z obavy před lochneskou. Starosta Benátek Massimo Cacciari na tuhle otázku odpovídá rázně: „Tak si kupte holínky! Vysoký příliv není můj problém. To je problém vás, cizinců.“ Proč tedy za posledních čtyřicet let klesl počet obyvatel centra Benátek ze 120 na 60 tisíc? Život v Benátkách je asi třikrát dražší než na přilehlé pevnině, ale hlavní důvod spočívá v tom, že město preferuje turismus. Turistický průmysl polyká někdejší obytné domy a Benátčané odcházejí.

Čísla hovoří jasnou řečí. Za loňský rok přijelo do Benátek 21 milionů turistů (pětkrát více než do Prahy), na nichž město vydělalo dvě miliardy dolarů. To pak i patrioti podléhají určité schizofrenii. Na jednu stranu se útoku na svou identitu brání („Já bych Benátky před turisty zavřel – nebo možná by sem mohli přijet až po delším zvažování, po nějaké malé vstupní zkoušce a zaplacení drobného poplatku,“ říká starosta). Na druhou stranu by město bez turistů ekonomicky nevyžilo. Což je podobný problém jako v Praze, byť vyhrocenější. Ohrožený druh? Malostraňák Jedním z hlavních motorů vylidňování Benátek je zákon z roku 1999, který usnadňuje přeměnu obytných domů na ubytovací kapacity. Ten zvýšil ceny nemovitostí, tedy i snížil šanci domorodých Benátčanů obstát v konkurenci „nových Rusů“ a Číňanů, kteří kupují domy v historickém centru, a vedl ke značnému úbytku obytné plochy. Za deset let jeho platnosti se počet hotelů a penzionů ve městě zvýšil na šestinásobek. Mapa v National Geographic, jež ukazuje plochy ubytovacích kapacit vytvořených do roku 1999 a po roce 1999, působí až pochmurně názorně. Už víte, proč turisté v Benátkách potkávají hlavně turisty a proč si prohlížejí virtuální historické město?

Statisticky vzato na tom Praha tak zle není. Podle údajů „turistického guru“ Tomia Okamury se od roku 2000 zvýšil počet hotelů a penzionů z 502 na 656 a ubytovací kapacita vzrostla z 68 na 83 tisíc lůžek. Ale podle čísel publikovaných v Respektu klesl za dvacet let počet obyvatel pražského centra ze 41 na 30 tisíc. Populace Malé Strany se smrskla na čtvrtinu, na pouhé tři tisíce! V centru Prahy ubývá asi tisíc obyvatel ročně, což je proporčně více než v centru Benátek!

Názornější je ale nestatistický pohled při procházce Prahou. Nemáme sice zákon usnadňující převod obytných domů na hotely, ale proč jich tu na místě obytných domů tolik vyrostlo? Proč jsou prázdné ještě dva roky po dokončení? Už tušíte, proč na Malé Straně zůstala jediná normální hospoda (U Hrocha)? Proč i v Praze turisté potkávají jenom turisty?

O autorovi| Zbyněk Petráček, komentátor LN

Zbyněk Petráček

Najdete na Lidovky.cz