PRAHA České školství se pomalu propadá na dno. Ukazují to mimořádně špatné výsledky českých žáků v mezinárodních průzkumech. V tom posledním, který žáci 4. a 8. tříd základních škol absolvovali v loňském roce, propadli v matematice a přírodovědě.
Mezinárodní srovnávání TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study), kterého se účastnilo 59 zemí, navíc ukázalo, že se znalosti žáků za posledních dvanáct let zhoršily rapidně. „Čeští žáci 4. tříd se od roku 1995 v matematice zhoršili nejvíc ze všech evropských a dalších vyspělejších zemí,“ potvrdil Vladislav Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání, který výsledky zpracovává.
Zatímco se v roce 1995 čtvrťáci v matematických znalostech umístili na předních místech a jejich výsledky byly nadprůměrné, letos skončili pod průměrem. Lépe si vedli například jejich spolužáci ve Švédsku, na Slovensku či v Rakousku. Podobně dopadli i v přírodovědě. Lepším výsledkem se ale nemůžou pochlubit ani osmáci. Ti jsou v matematice i přírodních vědách průměrní, nicméně i oni se výrazně zhoršili. Navíc klesá i procento dětí, které jsou úspěšné.
Matematika a přírodní vědy ale zdaleka nejsou jediné předměty, které tuzemským školákům nejdou. Jiný mezinárodní průzkum, PISA 2006, zase ukázal, že české děti za těmi evropskými výrazně pokulhávají i ve čtenářské gramotnosti. „Je to tak. Znalosti žáků se výrazně zhoršují ve všech předmětech. Navíc se bohužel zhoršování nedaří zastavit,“ řekl náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger. Český učitel?
Nespokojený učitel Nedávný průzkum však upozorňuje i na další problém školství. Tím je nepříznivé klima ve školách. „Měli jsme bohužel i nejhorší výsledek v takzvaném indexu školního klimatu. To už je varující,“ dodal náměstek.
Index například zohledňuje fakt, jak jsou děti i učitelé ve školách spokojeni, jaký mají vztah ke školnímu majetku, jak je který předmět baví, ale i to, jak rodiče pomáhají žákům v učení či jak se zapojují do činností školy. Z dotazníků TIMSS, které vyplňovali samotní učitelé a ředitelé, vyšlo najevo, že patří mezi nejnespokojenější na světě. Důvod? Vadí jim hlavně vysoké nároky na jejich práci, nízký plat a malá společenská prestiž.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Čeští učitelé také poukázali na to, co se jim v hodinách líbí nejméně. Podle jejich odpovědí negativně ovlivňují výuku matematiky a přírodovědy ve čtvrtých třídách hlavně žáci s různými studijními schopnostmi, žáci, kteří vyrušují, a ti, kdo se nezajímají o výuku.
A vysvětlení je nasnadě. Žáci čtvrtých tříd totiž patří spolu s vrstevníky v Anglii a ve Slovinsku k těm, kteří mají k těmto předmětům velmi špatný vztah.
A čtvrťáků s negativním vztahem k učení od roku 1995 přibývá. Zatímco před dvanácti lety neměla ráda matematiku čtyři procenta devítiletých dětí, nyní jich je patnáct procent. Podobné je to i v přírodovědě. Přesto ale mají žáci 4. tříd matematiku a přírodovědu stále ještě raději než třeba osmáci.
Matematiku má „velmi nerado“ přes pětadvacet procent třináctiletých školáků. Přírodopis pak nemá rádo kolem dvanácti procent dětí.
To, že se některé předměty, obzvláště matematika, ale třeba i fyzika či chemie, nesetkávají u žáků s oblibou, si uvědomuje i ministerstvo školství. A chce to změnit. Ministr Ondřej Liška už připravuje plán, jak zvednout těmto předmětům prestiž.
To ve světě není ničím neobvyklým. Například ve Skotsku a v Norsku je přímo v kurikulu zakotveno, že učitelé mají pěstovat v žácích kladný vztah k matematice.
České děti nechtějí na vysokou školu Překvapivé jsou však odpovědi českých školáků, pokud jde o další vzdělávání. Zatímco středoškolské vzdělání chce získat přibližně 45 procent žáků, což je absolutně nejvíc ze všech zúčastněných zemí, o vysokoškolské příliš nestojí. Česko totiž patří k zemím s nejnižším zastoupením žáků, kteří na vysoké škole chtějí studovat. Zatímco na Kypru má o vysokoškolské studium zájem sedmdesát procent školáků, u nás jich je pouze přes třicet procent.
Výzkum však přinesl ale i několik pozitivních zpráv. Například to, že naši ředitelé patří k nejspokojenějším s materiálním vybavením svých škol pro výuku v osmých ročnících. „Jejich spokojenost se dokonce od roku 1999 mírně zvýšila,“ potvrdil Vladislav Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Podle ředitelů však výuku také ovlivňuje zejména nedostatek laboratorního vybavení pro přírodovědné předměty a nedostatek audiovizuálních pomůcek, počítačů a materiálů ve školní knihovně.
Více asistentů do škol Ministerstvo školství proto hodlá do škol dostat víc peněz.
Podle náměstka ministra školství Jindřicha Kitzbergera by se situace na školách zlepšila i ve chvíli, kdy by učitelům pomáhali také pedagogičtí asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové. V tom Česko za Evropu také silně pokulhává.
„V tomto směru máme velký handicap. Pedagogický asistent je ve vyspělých zemích něčím naprosto běžným,“ řekl Kitzberger.
Mezinárodního výzkumu TIMSS se v roce 2007 v České republice zúčastnilo celkem 291 škol a více než devět tisíc žáků 4. a 8. ročníků základních škol a víceletých gymnázií a přibližně třináct set jejich učitelů a ředitelů.
***
Srovnání matematických
znalostí mezi devítiletými
žáky čtvrtých tříd
v letech 1995 a 2007
Do celého výzkumu se zapojilo 59 zemí
z celého světa. V Česku se ho zúčastnilo 291 škol,
více než 9000 žáků 4. a 8. ročníků základních škol
a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií
a přibližně 1300 jejich učitelů a ředitelů. Výsledná
čísla stanovuje koeficient vytvořený statistiky.
2007
Anglie 541
Slovinsko 502
Lotyšsko 537
Nový Zéland 492
Austrálie 516
USA 529
Japonsko 568
Skotsko 494
Norsko 473
Maďarsko 510
Nizozemsko 535
Rakousko 505
Česko 486
1995 rozdíl
484 57
462 40
499 38
469 23
495 22
518 11
567 1
493 1
476 -3
521 -12
549 -14
531 -25
541 -54
PRAMEN: TIMSS
