Ceny bytů v posledních letech rostou raketovým tempem. Zdražování však nemá na svědomí jen vysoká poptávka po novém bydlení a nedostatečná nabídka. Podstatně se na něm podílí i stát. „Daňové zatížení nové rezidenční výstavby v průběhu posledních deseti let značně narostlo,“ komentuje vývoj Petr Hána, manažer v týmu nemovitostí společnosti Deloitte.
Ceny bytů vzrostly o 10 procent. V Praze stojí metr téměř 66 tisíc |
Kupující bytu o 68 metrech čtverečních v novostavbě bytového domu dnes odvede na daních navíc o 461 tisíc korun než před deseti lety. Kdo si pořizuje byt o výměře 115 metrů čtverečních, zaplatí státu na daních navíc přes milion korun oproti roku 2007. A pokud by byl tento byt v novostavbě rodinného domu, připlatí kupující na daních navíc bezmála o 1,4 milionu korun.
Na vyšších odvodech státu se podílí hlavně nárůst daně z přidané hodnoty. Snížená sazba, která se týká takzvaného sociálního bydlení, tedy bytů s podlahovou plochou do 120 metrů čtverečních, se od roku 2007 zvýšila z pěti na patnáct procent. Základní sazba DPH, jež se vztahuje k bytům s plochou nad 120 metrů čtverečních, narostla během uplynulých deseti let z 19 na současných 21 procent.
Od revoluce klesl počet dostavěných bytů o polovinu. Roste počet rodinných bytů |
Na zdražování nového bydlení se ale nepodepisuje jen vyšší daň z přidané hodnoty na samotné byty. „Postupně cenu bytů zvedla i DPH z pozemku, v některých případech novostaveb dokonce daň z nabytí nemovitosti. Rostla i daň z nemovitostí. A pro jistotu ministerstvo financí změnilo i metodiku výpočtu plochy bytů, čímž s jistou mírou nadsázky zavedlo daň ze zdí,“ doplňuje Tomáš Pardubický, šéf developerské společnosti Finep. V roce 2008 se totiž změnil výpočet podlahové plochy, do níž se od té doby zahrnují i vnitřní příčky.