1. září 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Děti z bohatých rodin jsou štíhlejší a zdravější, odhalil výzkum

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 22Diskuse
Malých tlouštíků v Česku přibývá. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Malých tlouštíků v Česku přibývá. | foto: Shutterstock

Praha Ještě na přelomu milénia přicházel Státní zdravotní ústav i¬antropologové s téměř neuvěřitelnými čísly, která dokládala, jak se od druhé poloviny minulého století čeští mladí muži a ženy vytáhli do výšky. Za padesát let, mezi roky 1951 a 2001, osmnáctiletí muži narostli o sedm centimetrů (na 180 cm) a ženy o pět centimetrů (na 167 cm). Nevědělo se však, jak výškový trend od té doby pokračoval, protože už 17 let u nás neproběhlo žádné rozsáhlejší antropometrické měření. Odpověď nyní přinesl nejnovější výzkum Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, jehož výsledky badatelé exkluzivně poskytli Lidovým novinám.

Od roku 2015 prošlo zkoumáním pět tisíc chlapců a děvčat ve věku 17–21 let z moravských středních škol a učilišť. Výzkumníci sledovali nejen výšku, ale i­ podíl svalové hmoty a tuku. Navíc studenti vyplňovali dotazníky s otázkami na frekvenci stravování ve školních jídelnách, četnost konzumace vybraných potravin či vzdělání rodičů.

Ukázalo se, že centimetry u­mladých žen, které patřily mezi čtvrté nejvyšší na světě, míří zase směrem dolů, aktuálně v průměru dosahují 166,3 cm. U mužů sice růst pokračuje, avšak zpomalil. Nyní dosahují 180,1 cm a ve světovém žebříčku jsou na desáté pozici.

Důvody je podle jednoho z autorů výzkumu Pavla Grasgrubera třeba hledat zejména v tom, jak je či není kvalitní strava obyvatelstva. Geny totiž naši výšku ovlivňují zhruba z 80 procent, na zbývajících dvaceti procentech se podílí zejména výživa a s ní související sociální postavení či lékařská péče.

Z bádání brněnských vědců vyplynulo, že evidentní je souvislost mezi růstem a konzumací školních obědů. Za snižováním tělesné výšky dívek pak mohou stát nejrůznější diety, které děvčata začínají držet už s nástupem puberty. Podle výzkumu Factum Invenio opakovaně drží dietu každá desátá jedenácti- až dvanáctiletá dívka, v ­patnácti letech už je „dietářek“ skoro třetina.

„Špatná výživa růst výrazně brzdí, až zastavuje, obezita mění profil růstu – urychluje nástup puberty a zkracuje její průběh. Obojí pak negativně ovlivňuje finální výšku,“ uvedl už dříve Petr Sedlak z Univerzity Karlovy.

Brněnský výzkum přinesl i další zajímavá fakta. Děti z vysokoškolsky vzdělaných rodin jsou vyšší a štíhlejší. Obezita je naopak s těmito faktory zcela v protikladu. Obézní děti jsou málo fyzicky aktivní, nechodí na obědy, jedí bílkoviny horší biologické kvality a péče rodičů o jejich denní režim, jako je například příprava svačin či placení obědů, je na mnohem nižší úrovni.

„Třídu gymnazistů a stejně starých učňů můžete od sebe v podstatě rozlišit pouhým pohledem. Druzí zmínění jsou totiž obéznější a menší. Potvrzuje se tak, že obezita je problémem nižších sociálních vrstev, které se živí levnou, nekvalitní stravou s velkým podílem prázdných kalorií,“ dodává Grasgruber a popisuje, jak o­polední pauze na jenom brněnském učilišti pozoroval frontu žáků před bufetem, kteří si odtamtud k­obědu odnášeli koblihy a čipsy.

  • 22Diskuse




Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz