Vliv na zemědělství a produkci potravin bude nevyhnutelný. „Zemědělci jsou první, kdo dopady cítí. Čeká nás cesta k pružnému zemědělství, k flexibilnějším strategiím,“ řekl LN profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Právě on je hlavním řešitelem výzkumného záměru se zkratkou SustES, který má za 340 milionů korun Česku poradit, jak ve ztížených podmínkách zajistit obyvatelům potravinovou bezpečnost.
Vědci mimo jiné zjišťují, jak zadržovat vodu či které plodiny by byly vhodnější. „Že bychom opustili obiloviny, se mi nezdá. Ale problematická se jeví kukuřice,“ říká Trnka o kombinaci horka a sucha, jež ji klátí. Důkazem budiž mnohá uschlá kukuřičná pole.
Kiwi na Moravě
Dle vědců jsou možnou alternativou proso či čirok, pro něž by se musel najít odbyt i zájem strávníků. „Je pravděpodobné, že dojde k částečné změně skladby plodin. Lidé už na Moravě zkoušejí pěstovat třeba i kiwi,“ říká profesor Michal V. Marek, ředitel ústavu acentra CzechGlobe.
Žhavější podmínky mohou prospívat melounům či ovoci, ovšem u středomořských plodin typu oliv či fíků budou překážkou zimy.
Projekt, který běží od loňska, je víceoborový. „Jsou v něm klimatologové, zemědělci, ekonomové i rostlinní fyziologové,“ upozorňuje Marek, že příprava na horší časy není jen věcí ekologů.
Ministerstvo školství, jež dotaci EU udělilo, považuje projekt za excelentní, užitečný a „vysoce aktuální“.
