12. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Tajemné houby vystřelují výtrusy do okolí, ty nabírají až desettisíckrát vyšší zrychlení než astronauti v raketoplánu

Houby mají vlastnosti, které lidstvo ještě plně neobjevilo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Houby mají vlastnosti, které lidstvo ještě plně neobjevilo. | foto: Martin Stolař, MAFRA

PRAHA Deště spolu s teplými dny a nocemi přispívají k tomu, že houbaři odcházejí z lesů s plnými košíky. Houby však nejsou jen vyhledávanou delikatesou. V přírodě plní řadu důležitých rolí. Všechna jejich tajemství věda ještě zdaleka neodhalila.

Ještě včera nebylo v zeleném koberci mechu po plodnici hřibu či křemenáče ani stopy, a dnes se tu vyjímá v plné kráse. Ne nadarmo používáme pro náhlé invaze nejrůznějšího druhu přirovnání: „Rostou jako houby po dešti.“ Bleskový růst patří k nápadným zvláštnostem hub a vyniká ve srovnání s podstatně pomalejším růstem zástupců flóry.

Celý text o méně známých tajemstvích obklopující houby se dočtete v magazínu Pátek LN, který vychází 12. července.

Byliny, keře a stromy se zvětšují množením buněk. To je zdlouhavý proces vyžadující náročnou výrobu široké palety látek. Houby si pomáhají tím, že pumpují do svých buněk vodu, a zvětšují tak jejich objem. To se dá zařídit rychle, protože houbám se daří přednostně na vlhkých stanovištích, kde nedostatkem vody netrpí.

Sbírání hub.

 

Houby jsou všude

 

K pověsti hub jako tajemných organismů přispěl i fakt, že jejich plodnice někdy na lukách či v lesích vyrůstají v takřka dokonalých kruzích. Žampion čili pečárka polní vytváří kružnice o průměru kolem dvou metrů, avšak kruhy špičky obecné mohou měřit napříč i více než 300 metrů. Naši předkové věřili, že houbové „čarodějné kruhy“ vznikají na místech řádění čarodějnic během sabatu. Skandinávci je spojovali s tanci elfů, obyvatelé Britských ostrovů s reji víl. V Tyrolsku připisovali čarodějné kruhy ohnivým drakům, kteří se v daném místě honili dokolečka. Někde viděli lidé v kruhu hub prokleté místo a báli se do něj vstoupit, aby na sebe nepřivolali pohromu. Jinde tomu bylo naopak a lidé si skokem do kruhu hub zajišťovali přízeň osudu.

Lidé sbírají houby v lesích pod Komorní hůrkou, nedaleko od rybníka Amerika.

Lidé sbírají houby v lesích pod Komorní hůrkou, nedaleko od rybníka Amerika.

Vysvětlení vzniku čarodějných kruhů je prosté. Houby se rozmnožují výtrusy. Když tohle maličké „semínko“ najde v půdě příhodné podmínky, vyrůstají z něj na všechny strany jemná vlákna podhoubí. Plodnice se tvoří na obvodu rozrůstajícího se podhoubí, protože tam má houba k dispozici nejvíc živin. Uvnitř plochy prorostlé podhoubím už bývají živiny vyčerpané.

Tajemno kolem hub posiluje i přízračný vzhled některých z nich, který jim dodává zelenavá bioluminiscenční záře. Z bezmála stovky známých svítících hub patří k nejzdatnějším světlonošům pařezník obecný vyskytující se i v našich lesích. Zdrojem světla hub je látka s „pekelným“ názvem luciferin. Jde o stejnou molekulu, jakou září do tmy za letních nocí brouci světlušky. Pařezník podřizuje produkci světla přísnému časovému režimu. Na plný výkon svou luciferinovou lampu zapíná od šesti do devíti večer.

K čemu je houbám světlo dobré? Některé tropické druhy na něj lákají noční hmyz. Ten na sebe nachytá výtrusy a roznáší je po okolí. Světlo mnohých hub však zástupci hmyzí říše okázale ignorují. Těm snad slouží bioluminiscence k vyzáření přebytečné energie a k ochraně před přehřátím. Vědci však přiznávají, že svit hub pro ně zůstává z valné části záhadou.

Houby a déšť

Výtrusy hub snadno přehlédneme, protože jejich velikost se pohybuje řádově v tisícinách milimetru. Houby je však chrlí v impozantním množství. Odhaduje se, že za rok vytvoří všechny houby světa výtrusy o celkové hmotnosti 50 milionů tun. Kdybychom je rovnoměrně rozprášili po povrchu Země, našli bychom na každém čtverečním milimetru tisícovku houbových výtrusů.

Letní houbařská sezóna je v plném proudu.

Řada hub vystřeluje výtrusy do okolí a tyto mikroskopické projektily přitom naberou 10000krát vyšší zrychlení, než jakému čelí astronauti při startu raketoplánu. Výtrusy za to vděčí tenkému povlaku z cukrů, které nasávají vzdušnou vlhkost a bobtnají. Zvětšující se výtrus je v houbě stále víc namačkán a narůstající tlak ho nakonec vymrští do okolí. Na vzduchu výtrusy vyschnou a vítr je roznáší na velké vzdálenosti.

Když se výtrus dostane do mraku, přichází opět ke slovu jeho povlak z bobtnavých cukrů. Nasává okolní vlhkost tak dlouho, až na něm pára zkondenzuje v drobnou kapičku. Při srážkách výtrusů vznikají větší kapky, které už se v oblacích neudrží a snášejí se k zemi jako déšť. Výtrusy hub tak významně přispívají ke vzniku dešťových srážek a roztáčejí pozoruhodný cyklus.

Déšť prospívá růstu plodnic, z nichž se uvolňují výtrusy. Ty následně přispívají ke vzniku dešťů, po kterých rostou další houby a stoupá produkce výtrusů. Sucha, jež nás v posledních letech sužují, mohou chod tohoto přírodního cyklu narušit. Pokud ubude srážek a vyroste méně hub, bude ve vzduchu méně houbových výtrusů a deště ještě zeslábnou.

V magazínu dále najdete:

  • Rozhovor s vědkyní Marií Šabackou o ledovcích v Africe, zrychlující se klimatické změně i o ledních medvědech
  • Letní seriál představí albánské pobřeží u města Vlorë, které zatím neobjevila masová mezinárodní turistika

Trest nebo domluva? Co na fyzické tresty říkají odborníci
Trest nebo domluva? Co na fyzické tresty říkají odborníci

Výchova dětí je těžká disciplína a neexistuje univerzální návod. Jak potrestat dítě, které neposlouchá? Fyzické tresty, zákazy nebo stačí jen domluva? Odborníci v tom mají jasno.

Najdete na Lidovky.cz