Když na konci studené války v devadesátých letech minulého století začaly jaderné mocnosti masivně odzbrojovat, ceny uranu se také snížily. A podobný scénář očekávají odborníci i v případě naplnění pražské dohody mezi USA a Ruskem.
„Je možné, že cena uranu spadne minimálně na úroveň před rokem 2005,“ řekla LN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Po snižování cen po roce 1990 se podle ní mezi lety 2005 až 2008 začaly ceny této suroviny opět zvyšovat a jednou z příčin mohl být právě nedostatek vyřazeného zbrojního arzenálu, využitelného pro civilní energetické účely. Poté co USA a Rusko oznámily, že vyřadí tisíce atomových hlavic, by měla cena znovu spadnout či být alespoň stabilnější. Je to dobrá zpráva pro všechny provozovatele jaderných elektráren, včetně Temelína a Dukovan. Cena paliva by měla být nižší, případně by neměla zaznamenat žádný cenový skok.
Využívání zbrojního arzenálu pro výrobu palivových tyčí, známého jako program „megatuny za megawatty“, ale naopak vede k tomu, že se zatím nevyplácí vyhořelé palivo z elektráren přepracovávat a jeho část znovu využívat v energetice. „Cena přepracování je totiž vyšší než výroba takzvaného nového paliva,“ řekla Drábová.
