14. července 2019 13:21 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Jak houby přivolávají déšť. Věda zatím všechna jejich tajemství neodhalila

Houbaření - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Houbaření - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Deště spolu s teplými dny a nocemi přispívají k tomu, že houbaři odcházejí z lesů s plnými košíky. Houby však nejsou jen vyhledávanou delikatesou. V přírodě plní řadu důležitých rolí. Všechna jejich tajemství věda ještě zdaleka neodhalila.

Byliny, keře a stromy se zvětšují množením buněk. To je zdlouhavý proces vyžadující náročnou výrobu široké palety látek. Houby si pomáhají tím, že pumpují do svých buněk vodu, a zvětšují tak jejich objem. To se dá zařídit rychle, protože houbám se daří přednostně na vlhkých stanovištích, kde nedostatkem vody netrpí.

K pověsti hub jako tajemných organismů přispěl i fakt, že jejich plodnice někdy na lukách či v lesích vyrůstají v takřka dokonalých kruzích. Žampion čili pečárka polní vytváří kružnice o průměru kolem dvou metrů, avšak kruhy špičky obecné mohou měřit napříč i více než 300 metrů. Naši předkové věřili, že houbové „čarodějné kruhy“ vznikají na místech řádění čarodějnic během sabatu. 

Skandinávci je spojovali s tanci elfů, obyvatelé Britských ostrovů s reji víl. V Tyrolsku připisovali čarodějné kruhy ohnivým drakům, kteří se v daném místě honili dokolečka. Někde viděli lidé v kruhu hub prokleté místo a báli se do něj vstoupit, aby na sebe nepřivolali pohromu. Jinde tomu bylo naopak a lidé si skokem do kruhu hub zajišťovali přízeň osudu.

Vysvětlení vzniku čarodějných kruhů je prosté. Houby se rozmnožují výtrusy. Když tohle maličké „semínko“ najde v půdě příhodné podmínky, vyrůstají z něj na všechny strany jemná vlákna podhoubí. Plodnice se tvoří na obvodu rozrůstajícího se podhoubí, protože tam má houba k dispozici nejvíc živin. Uvnitř plochy prorostlé podhoubím už bývají živiny vyčerpané.

Tajemno kolem hub posiluje i přízračný vzhled některých z nich, který jim dodává zelenavá bioluminiscenční záře. Z bezmála stovky známých svítících hub patří k nejzdatnějším světlonošům pařezník obecný vyskytující se i v našich lesích. Zdrojem světla hub je látka s „pekelným“ názvem luciferin. Jde o stejnou molekulu, jakou září do tmy za letních nocí brouci světlušky. Pařezník podřizuje produkci světla přísnému časovému režimu. Na plný výkon svou luciferinovou lampu zapíná od šesti do devíti večer.

K čemu je houbám světlo dobré? Některé tropické druhy na něj lákají noční hmyz. Ten na sebe nachytá výtrusy a roznáší je po okolí. Světlo mnohých hub však zástupci hmyzí říše okázale ignorují. Těm snad slouží bioluminiscence k vyzáření přebytečné energie a k ochraně před přehřátím. Vědci však přiznávají, že svit hub pro ně zůstává z valné části záhadou.

Houby a déšť

Výtrusy hub snadno přehlédneme, protože jejich velikost se pohybuje řádově v tisícinách milimetru. Houby je však chrlí v impozantním množství. Odhaduje se, že za rok vytvoří všechny houby světa výtrusy o celkové hmotnosti 50 milionů tun. Kdybychom je rovnoměrně rozprášili po povrchu Země, našli bychom na každém čtverečním milimetru tisícovku houbových výtrusů.

Řada hub vystřeluje výtrusy do okolí a tyto mikroskopické projektily přitom naberou 10000krát vyšší zrychlení, než jakému čelí astronauti při startu raketoplánu. Výtrusy za to vděčí tenkému povlaku z cukrů, které nasávají vzdušnou vlhkost a bobtnají. Zvětšující se výtrus je v houbě stále víc namačkán a narůstající tlak ho nakonec vymrští do okolí. Na vzduchu výtrusy vyschnou a vítr je roznáší na velké vzdálenosti.

Když se výtrus dostane do mraku, přichází opět ke slovu jeho povlak z bobtnavých cukrů. Nasává okolní vlhkost tak dlouho, až na něm pára zkondenzuje v drobnou kapičku. Při srážkách výtrusů vznikají větší kapky, které už se v oblacích neudrží a snášejí se k zemi jako déšť. Výtrusy hub tak významně přispívají ke vzniku dešťových srážek a roztáčejí pozoruhodný cyklus.

Déšť prospívá růstu plodnic, z nichž se uvolňují výtrusy. Ty následně přispívají ke vzniku dešťů, po kterých rostou další houby a stoupá produkce výtrusů. Sucha, jež nás v posledních letech sužují, mohou chod tohoto přírodního cyklu narušit. Pokud ubude srážek a vyroste méně hub, bude ve vzduchu méně houbových výtrusů a deště ještě zeslábnou.

Celý text o méně známých tajemstvích obklopující houby se dočtete v magazínu Pátek

LN, který vychází 12. července.

V magazínu dále najdete:

Rozhovor s vědkyní Marií Šabackou o ledovcích v Africe, zrychlující se klimatické změně i o ledních medvědech.

Letní seriál představí albánské pobřeží u města Vlorë, které zatím neobjevila masová mezinárodní turistika.