20. června 2018 5:00, aktualizováno  11:36 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Kuchařka pro chudé z dílny ministerstva? Podle expertů jde o amatérismus plný nezdravých a drahých jídel

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 34Diskuse
Kuchařka pro chudé. Kniha receptů pro nemajetné z dílny ministerstva. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kuchařka pro chudé. Kniha receptů pro nemajetné z dílny ministerstva. | foto: MPSV

PRAHA Jak si připravit za málo peněz chutné rizoto s hovězím masem? Je to jednoduché. Potřebujete rýži ve varných sáčcích, konzervu hovězího a sáček mražené zeleniny. K tomu trochu koření, cibuli a tvrdý sýr. A dále se držíte jednoduchého postupu.

Že to připomíná retro vaření z dob dávno minulých nebo tábornické rychlovky z kotlíku? Ministerstvo práce a sociálních věcí je zřejmě jiného názoru. Tento pokrm totiž jako jeden z mnoha doporučuje ve své Úsporné kuchařce, kterou s podporou fondů EU vydalo nákladem 3300 kusů pro lidi, jež mají hluboko do kapsy.

Zdarma je rozdávána v azylových domech a ke stažení je i na internetu. V jejím úvodu stojí: „Naše kuchařka je tu prostě pro ty, kteří si chtějí z dostupných surovin uvařit něco jednoduchého a chutného k snědku.“

Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu knihu bez váhání označil za amatérismus, kritizují ji ale i lékaři. Nejenže lze vařit levněji z čerstvých surovin, většina pokrmů je ale i poměrně nezdravých. Obsahují spoustu soli a jejich základem jsou v mnoha případech konzervy.

Profesor Štěpán Svačina, přednosta kliniky endokrinologie a metabolismu VFN v Praze, zdůrazňuje, že sociálně slabší lidé jsou nemocnější: „Do značné míry to souvisí se špatnou výživou. V této kuchařce nejsou obecně úplně zdravá jídla, chybí zelenina, recepty obsahují příliš mnoho soli,“ vypočítává lékař. „Největší chybou je časté používání konzervovaných potravin. Určitě to nejsou optimálně investované peníze EU. I chudé jídlo může být chutnější,“ dodává.

Úsporná kuchařka z dílny ministerstva práce a sociálních věcí je podle sdělení mluvčího resortu Vladimíra Řepky určena pro příjemce potravinové pomoci například z azylových domů, v knize se však také uvádí, že ji ocení i domácnosti či rodiny s dětmi. „Pokusili jsme se pamatovat na všechny,“ píše se v ní.

Mnoho receptů, které stát doporučuje, však počítá například s konzervovaným masem či fazolemi v plechovce. Vyloženým plýtváním je pak například recept na takzvané masové placičky, jejichž výchozí surovinou je 290gramová konzerva vepřového masa ve vlastní šťávě. „Z konzervy vyjmeme obsah bez tuku,“ uvádí se v postupu. Znamená to, že minimálně 15 procent konzervy, jež tvoří tuk, se vyhodí.

Kuchařka pro chudé

Kuchařka pro chudé

Pro rodiny s dětmi? Chyba

Kniha navíc opomíjí zcela základní fakta, jako je doba vaření, ingredience jsou vyjmenovány nepřesně, některé chybějí a jsou zahrnuty až do postupu. MPSV ji financovalo z operačního programu potravinové a materiální pomoci EU.

Její tvorba vyšla na 75 tisíc korun a podle mluvčího Řepky se na ní podílela Slezská diakonie, Institut cirkulární ekonomiky, iniciativa Zachraň jídlo a Sekce výživy a nutriční péče.

Nápad na vydání pochází z roku 2015, kdy ministerstvo začalo rozdávat potravinovou pomoc potřebným. „Pracovali jsme na ní zhruba dva roky,“ řekla Lenka Waszutová ze Slezské diakonie.

LN žádaly i informaci, zda se na receptech podíleli lékaři, specialisté na výživu či šéfkuchaři a kdo je konkrétně sestavoval. Na tyto otázky mluvčí Řepka neodpověděl.

Iniciativa Zachraň jídlo dodala do kuchařky pouze tři recepty, ty ovšem patří k tomu zajímavějšímu (vývar ze zeleninových zbytků, špenátové noky ze zapomenutého chleba a chlebová buchta s čokoládou). „Ministerstvo nás oslovilo, zda bychom nepřispěli, na celkovém konceptu knihy jsme se nepodíleli,“ říká Adam Podhola z iniciativy.

Částečné vysvětlení nabízí Lenka Waszutová ze Slezské diakonie: „Podklady připravoval pro ministerstvo náš tým lidí, vše zaštiťoval kolega, který je ale momentálně v zahraničí a s nímž se nám nepodařilo spojit. Pokud vím, on je řadu let v blízkém kontaktu s lidmi bez domova, nejspíš receptury sbíral od nich. Ne všechno v knize je ale od nás. My jsme dodávali recepty pro využití potravinové pomoci. Jestli to ministerstvo prezentuje i jako kuchařku pro chudší rodiny s dětmi, je to chyba. Ty si mohou nakoupit čerstvé suroviny mnohem levněji v akcích v supermarketech,“ dodává Waszutová.

LN požádaly o odborný názor na kuchařku Romana Vaňka z Pražského kulinářského institutu. Označil ji za „knižní šílenost“.

„Věřím, že lidé ze Slezské diakonie nehodlali na tomto ,díle‘ zbohatnout. Stejně tak chápu, že mají právo vědět o gastronomii, kvalitě jídla, alergenech, nutričních hodnotách, relevantních kuchařských postupech atd. podstatně méně nežli profesionální kuchaři,“ napsal Vaněk. „Podstatné je potvrzení arogance, lenosti, neschopnosti a pokrytectví ministerských úředníků. Jejich totální odtržení od reálného světa lidí s nízkým příjmem.“

Autorskému kolektivu poslal několik rad: „Lidé bez domova a nejchudší domácnosti nečtou brožury ani návody, jak lépe baštit! Kašlou na větší efektivitu využití potravin, kterou jim kniha nabízí. Neplýtvají. Nemají čím.“

Vzpomínka na dobu hladu

Úsporné kuchařky vycházely i dávno v minulosti, například v době válek či neúrody. Například významný etnograf Čeněk Zíbrt popisuje: „Roku 1776, lid chudý, jako dobytek trávu a byliny požíval, kůry od stromů hryzl a okousával, seménka sbíral rozličná a polykal, mrchy zcepenělé, psy, kočky, skot, brav a havěť zcepenělou hledal, aby se nasytil. Na tisíce lidu hladem pomřelo.“

Přináší ale také řadu návodů, jimiž se lze inspirovat i dnes. Například mezi polévkami z divokých bylin je šťovíková, která se dodnes připravuje v sousedním Polsku.

  • 34Diskuse




Najdete na Lidovky.cz