ÚHEL POHLEDU
Snahy nahradit chybějící levné pracovní síly cizinci jsou horší než zločin. Je to hloupost. Krátkodobě by si sice česká ekonomika pomohla, české podniky by šlapaly naplno, snížil by se tlak na růst mezd. Česká republika otevřená dovozu levných cizinců z Východu by v očích zahraničních investorů získala ještě více na přitažlivosti a během několika let bychom se mohli stát nejen největší evropskou montovnou aut, počítačů, LCD displejů, ale ještě mnoha a mnoha dalších věcí. Kombinace dělník za východoevropský plat a středoevropská infrastruktura, doplněná unijním trhem a Bruselem garantovanými investorskými jistotami, je neodolatelným lákadlem.
Nebude to ale zadarmo. Zaplatíme za to. Obrazně i každý z vlastní kapsy. Aniž si toho stačíme všimnout, Česko se změní.
Až tu bude každý pátý člověk Slovák, Ukrajinec nebo Moldavan, a k tomu už dnes máme blízko, bude Česko z pětiny Ukrajinou, Slovenskem nebo Moldávií. Se vším, co s tím souvisí.
Pokračování na straně 8
Dokončení ze strany 1
Poslal bych ty úředníky a pány manažery, kteří dovoz východoevropských gastarbeiterů prosazují, na měsíc žít někam na východní Ukrajinu nebo do moldavského okresního města – aby viděli, co si sem spolu s tou pro ně výhodně levnou pracovní silou dovezeme.
Všudypřítomnou korupci, mizernou úroveň vzdělání, nekvalitně odváděnou práci. Tím počínaje a konče třeba lavinovitě se šířícím AIDS. To nejsou předsudky nebo pohrdání Ukrajinci či Moldavany. To jsou fakta o zemích, z nichž k nám „levná pracovní síla“ přichází.
Neotevírat se bezbřeze
Příklad západoevropských zemí, jehož se čeští „dovozci lidí“ dovolávají, může být pro Českou republikou pouze odstrašujícím případem. Co by za to Němci, Francouzi nebo Britové dali, kdyby mohli vrátit čas zpátky a neotevírat se přistěhovalectví tak bezbřeze, jako se po válce otevřeli.
Multikulturalita je skvělá věc, ovšem pokud se smíříte s tím, že už příští generace bude žít v zemi, která nebude tak úplně česká. Nejen Francouzi z pařížských předměstí nebo Britové, ale už i Vídeňáci by o tom mohli vyprávět.
Cizinci samozřejmě v mnohém jsou a i v naší historii byli přínosem, ostatně skoro všechna česká města založili němečtí osadníci. Ale ještě nikdy dlouhodobým přínosem nebyl „dovoz levné pracovní síly“ z méně rozvinutých zemí.
Česká pracovní síla by totiž neměla být levná, ale drahá, kvalifikovaná a kvalitní.
Nedostatek kvalitních a kvalifikovaných lidí se dá řešit „dovozem ze zahraničí“ jen krátkodobě. Jeho výsledkem nemusí být obroda Česka jako průmyslové velmoci střední Evropy, ale definitivní likvidace tohoto dědictví, které tu přežívá od Rakouska-Uherska.
Levná, po desítkách tisíc osob dopravovaná pracovní síla z Ukrajiny nebo Moldávie totiž ještě sníží už tak malou motivaci pro rozvoj kvalitního technického školství. Kdo by se v Česku chodil učit na soustružníka, když ví, že může být kdykoli nahrazen třikrát levnějším Ukrajincem, nebo desetkrát levnějším Číňanem.
Masivně, se státní podporou dovážená levná pracovní síla, ničí pracovní trh. Už dnes by si Češi měli klást otázku, jestli je jejich zaměstnavatelé neokrádají, když jim platí o padesát procent nižší mzdy, než berou Portugalci – kteří jsou přitom v ekonomické výkonnosti hospodářství už daleko za námi. Investoři, již tu postaví automobilku a pak zjistí, že za patnáct tisíc jim u pásu nikdo dělat nebude, by se měli sbalit a jít, odkud přišli – a ne si vymoci, že si do továrny přivezou navíc ještě se státní podporou Ukrajince, kteří jsou ochotni dělat i za takové peníze.
Práce u pásu za 35 tisíc
Ostatně když továrna v Česku o řád zaostává v efektivitě práce za obdobnou továrnou v bývalém východním Německu, není to jen problém dělníků, ale hlavně manažerů. Proto když budou muset třeba české automobilky platit dělníkům u pásu pětatřicet tisíc, protože za méně nikoho neseženou, bude to jen dobře. Třeba začnou světové koncerny posílat do Česka konečně i své manažerské špičky.
Česká republika by proto měla mít dostatek sebevědomí na to, aby si řekla, že pověst země s levnou pracovní silou jí už nestačí. Cesta, kterou je třeba se vydat, vede přes vysoké školy, výzkumné ústavy, kvalitní a efektivní práci, schopné manažery, o budoucnosti přemýšlející politiky, neřkuli státníky.
Česko by nemělo být zemí, kde je práce pro každého „levného cizince“, ale státem, kde získat práci bude pro cizince poctou.
Úplně nejlepší by bylo, kdybychom místo levné pracovní síly dováželi z Východu studenty a vědce, když už tedy vůbec někoho dovážet musíme.
Tím prvním krokem by mohla být státem zřízená a slušně financovaná vysoká technická škola, kde by se vyučovalo v ruštině, kterou ještě mnozí čeští vědci a profesoři nezapomněli.
Českou republiku by to sice něco stálo, ale rozhodně ne víc než státní pobídka nějaké další montovně, pardon, automobilce. Česko, „univerzitní srdce střední Evropy“, zní přece jen lépe než „ráj moldavských gastarbeiterů“, co říkáte?
O autorovi| LUBOŠ PALATA, redaktor LN
