31. prosince 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Lukašenko se bojí ruské anexe. Kreml hrozí Bělorusku odstřihnutím levného plynu

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. | foto: Reuters

Minsk/Praha Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, donedávna vnímaný jako poslušný vazal Moskvy, se vzpouzí. Rusko už pro něj není bratrem, ale nepřítelem hrozícím zastavením dodávek levné ropy a plynu, pokud se nesmíří s postupnou anexí své země.

I za běžných okolností je Alexandr Lukašenko v ­Kremlu nejčastějším hostem ze všech světových prezidentů, letos před koncem roku ale létá za ruským protějškem Vladimirem Putinem každou chvíli. Běloruský lídr tu byl 25. prosince, znova přiletěl o čtyři dny později. Putinovi přivezl čtyři pytle mrkve a běloruské sádlo, jak si prý ruský prezident přál. Výsledkem setkání se ale ani jeden z nich nepochlubil a ­Putin si postěžoval, že si s ním Lukašenko tentokrát ani nezahrál hokej. „Nabízel jsem mu to, ale on říkal, že musí být doma a řešit hodně věcí. Ale domluvili jsme se, že se uvidíme ještě jednou, zahrajeme si hokej a půjdeme i na lyže,“ řekl po setkání Putin.

Na výsledek schůzky přitom v ­Bělorusku netrpělivě čekají. Jde totiž o to, zda se Bělorusko postupně začne výměnou za levné suroviny začleňovat do Ruska, nebo půjde jinou, pro Lukašenka daleko obtížnější cestou.

Krymský strašák

Bělorusko s Ruskem spojuje projekt takzvaného svazového státu, který má celní a pohraniční unii. Až do roku 2014 udržovaly obě země nadstandardní kontakty, pro Rusko bylo Bělorusko až na občasné rozmíšky ohledně cen plynu partnerem číslo jedna. Vztahy se začaly zhoršovat v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a­ podpořilo povstalce ve válce v­ Donbasu. Lukašenko se tehdy nepostavil za Moskvu, jak se očekávalo, ale pokoušel se lavírovat mezi oběma stranami. „Straší nás – zítra přijde Putin a všechny nás tu obsadí. Ještě jednou říkám, ať přijde kdokoli, budeme se za svou zemi bít,“ prohlásil tehdy Lukašenko v parlamentu.

Po anexi Krymu, kterou Lukašenko nikdy neuznal, začaly běloruské ozbrojené složky cvičit obrannou taktiku proti takzvaným „zeleným mužíčkům“, po zuby ozbrojeným komandům ruské vojenské rozvědky, jež obsazením klíčových uzlů jako letiště a­ úřady sehrála v připojení poloostrova klíčovou roli. Současně začalo Rusko dělat svému partnerovi problémy. Nejprve zakázalo (údajně kvůli špatné kvalitě) dovoz běloruského masa a mléka, poté přišly požadavky Kremlu na zřízení vojenské letecké základny na běloruském území a měnovou unii. Lukašenko řekl jasné ne. Rusko pak naštvalo ještě běloruské zrušení víz pro občany západních států (včetně Česka) i to, že Minsk váhal s podepsáním společných celních pravidel Eurasijského ekonomického svazu (patří sem i­Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán).

V poslední době pak Moskva začala tlačit způsobem pro Minsk nejbolavějším – cenami ropy a ­plynu. Obě komodity dovážel dosud Lukašenkův stát prakticky bezcelně, podle odhadu Světové banky činilo toto zvýhodnění hodnoty až deset procent běloruského HDP. V létě ruský parlament odhlasoval změny týkající se vývozních cel ropy a těžby energetických surovin, kterým se říká také „daňový manévr“. Vývozní cla nahradí vyšší daň z těžby, na kterou se úlevy pro Bělorusko nevztahují.

Autor je spolupracovníkem LN.

Tomáš Vlach

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!