Už příští týden má proběhnout generálka tolik diskutované státní neboli standardizované maturity, přesněji jednotně zadávané části maturitní zkoušky. Ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, které ji organizuje, Pavel Zelený vysvětluje, proč by naše zkouška dospělosti měla vypadat jinak než například ta slovenská, která už běží.
* LN Standardizovaná maturita není ve světě nic úplně nového. Opisovali jste nějak u sousedů, kteří už státní maturitu mají?
Spíš by se dalo říct, že třeba Slováci, kteří byli rychlejší než my, se původně inspirovali u nás. Jenže to, čemu se říká státní maturita na Slovensku, bychom rozhodně nechtěli.
* LN Proč?
Oni si nepohlídali, aby se vysoké školy postavily ke zkoušce čelem, a tak jejich státní maturita poněkud erodovala. Řekl bych, že se přiblížila modelu, který jsme tu my měli za ministryně Buzkové v roce 2004.
* LN Co se vám na tom nezdá?
Až na cizí jazyky je jednoúrovňová, to znamená, že nenabízí méně a více náročnou variantu a smrskla se na většinou uzavřené, tedy zaškrtávací didaktické testy. A jako taková hraje jen okrajovou roli. Ošetřuje pouze negativní excesy.
* LN Jak tomu máme rozumět?
Že se k jejím výsledkům přihlíží většinou jen v případech, kdy má student v profilové neboli školou zadávané maturitě čtyřku.
* LN Takže hraje roli laťky, pod kterou nelze projít?
Asi tak.
* LN Možná je ale právě to nejdůležitější rolí státní maturity...
My chceme, aby role státní maturity byla významná. Aby maturitní zkouška mohla být vstupenkou na vysokou školu. To s sebou ovšem nese jedno nebezpečí, které je třeba eliminovat. Maturita, která má svou váhu, bude mít nejspíš taky formativní účinky. Může se stát, že školy budou připravovat děti jenom na ty testy, proto musí být zkouška co možná komplexní. A proto se dělají nejen didaktické testy, ale píše se i práce ve formě eseje, je tam ústní zkouška a třetinu úloh z matematiky tvoří takzvané široce otevřené úlohy, u nichž se nehodnotí jen výsledek, ale i postup.
* LN Ale didaktický test z českého jazyka, nebo třeba z angličtiny, přece ověřuje to základní: jestli studenti umějí pracovat s jazykem. To nestačí?
Právě že ne. Aspoň v základní úrovni ne. Vezměte si třeba cizí jazyk. Tam jde přece o čtení, poslouchání, mluvení a psaní. Test ověřuje ty první dvě dovednosti. Měří čtení, poslech a gramatiku, což jsou de facto dovednosti pasivní. Kdyby tam nebyla písemná práce, k níž je potřeba určité kreativity, a taky ústní zkouška, tak aktivní dovednosti, které jsou podle mého soudu ty nejdůležitější, psaní a mluvení, nebudou do státní části zahrnuty. Výsledkem by bylo, že by se výuka soustředila na nácvik čtení, eventuálně poslechu a gramatiky.
* LNA nestačilo mít tu aktivní složku ve školní, profilové části maturity?
Když ji necháme ve školní maturitě, tak se obsah i forma zkoušky přizpůsobí tomu, co se na té škole děje. To může být někde, třeba na bohemisticky naladěných gymnáziích, dobře, v případě některých odborných škol, kde čeština není akcentovaná, to ale může být málo. A pak je tu další věc - současná ústní maturita je často nastavena jen na literární historii, což může mít bizarní podobu seznamů autorů a děl. My chceme akcentovat aktivní práci s jazykem a s literárními texty.
* LN Neklade si ta naše státní maturita zbytečně velké ambice? Nemělo se něco nechat na školách a stanovit jen takovou tu laťku, pod kterou prostě nelze?
Kdyby se řeklo, že státní maturita má jen odřezávat kvalitativní excesy, tak to skončí jako na Slovensku.
* LNA není to její hlavní účel?
Já myslím, že ne.
* LN Rozhodně by to bylo levnější.
Jistě, ta slovenská zkouška je obsahově asi jen desetinová ve srovnání s naší. A tomu odpovídá i rozpočet. A vzhledem k tomu, že nemá váhu, jakou má ta naše, může rezignovat i na některá rizika.
* LN Ministr školství řekl, že je schopen akceptovat i dvacetiprocentní propadovost u státní maturity. Kde to číslo, ten podíl, vzal?
Ten vyplynul ze šetření, které jsme dělali na školách ohrožených právě větší neúspěšností.
* LN Můžete nastavit nějak benevolentněji mezní hranici úspěšnosti?
Ne, mezní hranice je nastavena ve všech testech natvrdo a dopředu.
* LN Vy chcete, aby vysoké školy novou maturitu akceptovaly například jako součást nebo i jediný nástroj přijímání, jejich představitelé ale říkají: Až podle toho, jaká bude. Není to trochu začarovaný kruh?
Je to proces, který nemá začátek, je to jakýsi tanec po spirále. Vysoké školy se s tím musejí seznámit. Já prodělal spoustu diskusí, naposled nedávno na Vysoké škole ekonomické. I tam říkají: My chceme vidět, co nám ta maturita ukáže. Pokud zjistíme, že jako nástroj funguje, rádi se zbavíme práce i rizik a budeme ji při přijímacím řízení zohledňovat.
* LN Je maturita srovnávací zkouškou? Budete srovnávat školy podle úspěšnosti?
Formálně je ověřovací zkouškou, protože se váže na katalog požadavků, ale ty testy nikdy nejsou černobílé. Žádný není typicky ověřující a žádný není typicky rozlišující. V případě testů ve vyšší úrovni náročnosti je výrazně víc rozlišujících prvků. V případě základní úrovně méně.
* LN Je už jasné, kolik studentů si vybralo pro generálku základní úroveň testů a kolik náročnější verzi?
Poměr mezi zkouškami základní a vyšší úrovně obtížnosti dle volby žáky je 3:1. Zhruba třetina registrovaných žáků využila také možnosti vyzkoušet si třetí nepovinnou zkoušku.
* LN Řekněte, hrozí pracovníkům Cermatu propouštění jako jiným státním zaměstnancům?
Já bych řekl, že Cermat, pověřený zavedením státní maturity, čeká spíš zefektivnění. My jsme teď ve specifické fázi. Až do nynějška jsme byli zaměřeni na vývoj maturity. Ten podíl rutiny byl malý. Teď se to láme. Maturitní generálkou přecházíme do stavu rutinního, vývojové práce bude výrazně ubývat. Někteří vývojáři nebudou potřeba a budou potřeba jinak zaměření pracovníci. Musíme se prostě připravit na to, že budeme fungovat v jiném režimu.
***
To, čemu se říká státní maturita na Slovensku, bychom rozhodně nechtěli. Ta jejich se smrskla na většinou uzavřené, tedy zaškrtávací didaktické testy.
PROFIL
Pavel Zelený (48)
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou, obor ekonomická statistika. Ve školství působí od roku 1989, v letech 1995-2001 jako ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání. Na reformě maturit pracoval nejdříve jako šéf projektového týmu, později nadvakrát jako ředitel Centra pro reformu maturitní zkoušky (nyní Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání) Cermat.
