PRAHA Projekt datových schránek, který umožňuje posílat úřadům dokumenty v elektronické podobě, má i své „vedlejší účinky“. Rozesílání obálek s přístupovými údaji ke schránkám na adresy všech českých firem zapsaných v obchodním rejstříku bylo totiž zároveň testem, v jakém stavu jsou zápisy v rejstříku.
A test nedopadl příliš dobře. U velkého množství českých společností se totiž údaje v obchodním rejstříku rozcházejí se skutečností. Poště se tak vrátily desítky tisíc dopisů od firem, které si ve svém údajném sídle nepřebírají poštu. Další tisíce dopisů se pak vrátily ve druhé vlně, ve které se těmto firmám pošta snažila doručit dokumenty na adresy trvalého pobytu členů jejich představenstva či jejich jednatelům, opět na adresy uvedené v rejstříku. Ani tam ale nebyla úspěšná.
Mnoho firem je tak „mrtvých“. Na jejich adrese už nikdo nesídlí a jejich jednatelé jsou na svých adresách také nedohledatelní. Podle údajů, které LN poskytla Česká pošta, je zatím zcela nedoručitelných zásilek s přístupovými údaji k datovým schránkám skoro patnáct a půl tisíce. U nich uplynula i příslušná lhůta pro uložení na poště a nikdo si je nevyzvedl. Firmy se tak nemohou přihlásit do své datové schránky, ačkoli jim do ní už může chodit úřední korespondence. Dalších více než 165 tisíc zásilek je pak stále ještě uložených na poště. V nich jsou podle odhadů pošty přístupové údaje k datovým schránkám asi sta tisíc firem. Pošta bude o společnostech, u nichž se skutečnost a rejstříkový zápis liší, informovat ministerstvo spravedlnosti. Příští rok se tak dá očekávat „vítr“ v rejstříku, protože soudy budou hříšníky, kteří mají ve svých údajích nepořádek, postupně obesílat. Ministerstvo osloví soudy, aby pročistily rejstřík „Ministerstvu spravedlnosti jsme již poskytli seznam devadesáti tisíc údajů, které nebyly v pořádku. Za delší časový úsek pak budeme schopni říci, které firmy budou takzvaně mrtvé,“ řekl LN Petr Stiegler, ředitel sekce eGovernmentu České pošty.
„Soudy tak mohou dostat k dispozici sadu údajů o tom, že nesouhlasí sídlo firmy, není tam poštovní schránka, nesouhlasí adresa bydliště jednatelů. Na jejich základě se budou moci rozhodnout, zda budou konat,“ dodal Stiegler.
Ministerstvo počítá s tím, že data pošle obratem na příslušné rejstříkové soudy. Jeho mluvčí Jitka Zinke ale upozornila, že soudy na vyzývání firem k opravě jejich zápisů nemusí mít dostatek volných kapacit. „Ministerstvo spravedlnosti počítá v nejbližší době s oslovením soudů s doporučením, aby se zabývaly špatnými zápisy v souvislosti se zavedením systému datových schránek. Vnímáme ale, jakou zátěž to může znamenat,“ uvedla Zinke. „Mělo by postupně docházet k pročišťování těchto rejstříků,“ dodala mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Podle mluvčí Městského soudu v Praze Martiny Lhotákové je ale problém v tom, že po červencové novele občanského zákoníku už není nutné, aby společnosti reálně sídlily na adrese, kterou uvedly při zápisu do rejstříku. „Obchodní rejstřík městského soudu se i nadále snaží vyzývat společnosti, aby uvedly své údaje v soulad se skutečností. Je ale pravda, že tyto právnické osoby se už nedostávají do rozporu se zákonem,“ uvedla Lhotáková. Podle ní se nyní čeká na další novelu, která má stanovit jednotný postup všech soudů.
Podle Marka Lošana, partnera advokátní kanceláře Havel & Holásek, je oprava především v zájmu samotné společnosti. „Společnost musí totiž na adrese uvedené v rejstříku především přebírat poštovní zásilky. Nemůže tak namítat, že jí nedošly například faktury od dodavatelů, pokud je zaslali na adresu sídla zapsanou v rejstříku,“ řekl Lošan.
