Čtvrtek 26. listopadu 2020svátek má Artur -2 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

„Obci starosti své osobní podrob“

Příběh Masarykova hradního bytu a Plečnikovy práce pro republiku

K160. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka byla na Pražském hradě zpřístupněna část jeho bytu. Některé informace v médiích na toto téma však byly poněkud nepřesné.

Neoklasicismus, ale s invencí Byt vznikal po etapách v období 1922-1928. Původně bylo téma zadáno tehdy nejznámějšímu a nejrespektovanějšímu českému architektu Janu Kotěrovi (1871-1923). Jeho návrhy vnitřního zařízení však byly trochu podivné - spadaly do období, kdy zakladatel české moderní architektury hledal nové cesty po své nikoli právě úspěšné neoklasicistní epizodě.

Úkol byl tak na doporučení sochaře Stanislava Suchardy a dalších členů spolku Mánes zadán slovinskému architektu Josipu (též Josefu či Jože) Plečnikovi (1872-1957). Tento někdejší Kotěrův spolužák na studiích u prof. Otty Wagnera na vídeňské umělecké akademii byl znám jako úspěšný architekt rakouské metropole (jeho Zacherlův palác v centru Vídně se považoval za jednu z prvních vskutku moderních staveb v Evropě). Plečnik působil již od roku 1911 v Praze jako pedagog Uměleckoprůmyslové školy. Stojí za zmínku, že prezidentova dcera Alice, která měla hradní úpravy na starosti, nebyla nápadem povolat Plečnika zprvu nijak nadšená. Měla obavy, že i jeho návrhy budou nemoderní, s odkazem na klasické vzory.

Vtom se nemýlila, Slovinec byl zcela zaujat architekturou středomořské oblasti, navíc studoval teorie německého architekta Gottfrieda Sempera, které k antickým vzorům odkazují. Plečnikův neoklasicismus však byl pojat s mimořádnou invencí.

Staré v kombinaci s novým Plečnik nikdy jen nekopíroval, ale tvůrčím způsobem s různými tématy pracoval. Uplatňoval často motiv přepisu měkkých materiálů (textilií) do kamene, dřeva nebo kovu, což byl také semperovský princip.

Plečnikovi šlo nikoli o náhradu, ale o symbolické propojení různých stylových epoch Hradu, proto rád kombinoval staré a současné prvky a dával jim nový význam. Alice Masaryková proto záhy začala Slovince v jeho úsilí podporovat a sama mu dávala náměty k práci.

Hlavní část prezidentova bytu vznikla ve druhém patře Nového královského paláce (čp. 1/IV), ve styku jižního a středního křídla. Plečnik především rozšířil krček mezi kaplí sv. Kříže a středním palácovým křídlem na Druhém hradním nádvoří. Do nového prostoru vestavěl výtahovou věž s válcovou kabinou z teakového dřeva.

Kolem věže pak obíhá spirální žulové schodiště a tzv. Presidentský výtah propojuje nově upravený tunel mezi Druhým a Třetím nádvořím, kam zajížděl Masarykův automobil. Z tunelu se prezident dostal během dvou minut do svého bytu.

Jeho ústřední částí bylo Impluvium -kontemplační prostor, inspirovaný římskými vilami. Je v něm kruhová kašna, přisvětlená oválným stropním oknem.

K němu přiléhá Harfový (zvaný též Zlatý) salonek, jehož stěny pokrývá plátkové zlato. Kdysi v něm stávala harfa. Z něj se vchází do prostoru druhého patra románské Bílé věže, obestavěné později středním křídlem, a integrované tak do těla stavby (z třetího nádvoří jsou v tom místě vidět slepá okna). Tam vznikla tzv. Erbovní síň se zachovanou renesanční Sprangerovou stropní freskou. Plečnik doplnil prostý dřevěný stůl a mramorovou desku s nápisem Obci starosti své osobní podrob. Nejstarší zachovaný interiér Nového paláce doplňují znaky zemí Československé republiky.

Na jih od Impluvia se pak nalézala řada vzájemně propojených místností. První z nich - u schodiště vedoucímu k hlavním vstupu „pod balkonem“ na Třetím nádvoří - byla pracovna TGM s jednoduchým interiérem: všechny stěny pokrývaly mahagonové police na knihy.

Dále tu byl velký stůl, křeslo a známý čtecí stolek, v rohu pak fontánka ze slezské žuly. Nevisely tu žádné obrazy ani dekorativní prvky (pozlacené hlavičky, které tu jsou dnes, patřily do výbavy dnes už nedochované šatny).

Nábytek pro zmíněné místnosti navrhl v jednoduchých, ale elegantních formách Plečnik, většinu zařízení bytu ale tvořil starý dobrý empírový nábytek z počátku 19. století, jejž slovinský architekt obdivoval. Z dalších místností enfilády se zmíním alespoň o Bílé jídelně, tzv. Malém sloupovém (nebo také Zeleném) salonu s dřevěnými sloupy v okenních osách nebo o Výšivkovém salonu Alice Masarykové, zničeném ovšem v totalitní éře. S výjimkou tohoto salonu se ostatní interiéry buď zachovaly nebo byly rekonstruovány v 90. letech a návštěvníci je měli možnost vidět během dvou exkurzí pořádaných v rámci velké Plečnikovy výstavy v roce 1996 i později v rámci některých „dnů otevřených dveří“. Za Husáka bylo knih jen pár V komunistické éře bylo cokoli spojené se jmény Masaryk a Plečnik buď zničeno, nebo aspoň degradováno. Když jsem přišel v roce 1990 pracovat na Pražský hrad, našel jsem Erbovní síň proměněnu ve sklad piva, tzv. Presidentský tunel byl změněn v garáže a sklad pro zahradníky. Do prostor Výšivkového salonu byly vestavěny záchody a Masarykova pracovna ustoupila obří Husákově místnosti, takže byly dokonce vybourány stěny, strop a podlaha.

Salon pak byl zařízen moderním těžkopádným nábytkem. Příznačné je, že knih tu bylo jen pár - ve třech policích, schovaných za odklápěcím obrazem, se nacházely Leninovy spisy. Kde to bylo možné, vraceli jsme věci na původní místa a alespoň část bytu rekonstruovali.

Méně se ví, že k Masarykovu bytu patřily také některé prostory v přízemí a v suterénech Nového paláce, napojené na hradní zahrady (i ty upravoval Plečnik). Šlo o Lví síň s krásnou kašnou, vinné sklepy, Vázové schodiště nebo vstup do tzv. Jižního čestného výběžku z Prvního nádvoří s oválnou kašnou a ozdobnou lampou. Po restaurování jsme je otevřeli na půl roku veřejnosti v průběhu Plečnikovy výstavy.

Plečnikovy nadčasové úpravy hradních nádvoří, některých zahrad a interiérů, ale i parku v Lánech, jsou ojedinělou ukázkou mimořádné architektury a designu. Dlužno připomenout, že ji obdivovali i příslušníci mladé avantgardy (na druhé straně čelil architekt mnohým útokům konzervativců). A ještě jedna věc: Slovinec vykonával všechny práce pro Pražský hrad zdarma. Když se to prezident dozvěděl a poslal mu na lublaňský účet honorář, přišly peníze zase zpátky. Skromný architekt si práci pro Hrad a TGM považoval za čest.

***

Prezidentova dcera Alice, která měla hradní úpravy na starosti, nebyla nápadem povolat Plečnika zprvu nijak nadšená. Měla obavy, že jeho návrhy budou nemoderní.

O autorovi| Zdeněk Lukeš, historik a architekt

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

Jiří Sagan, vedoucí lékař JIP z Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Yvetta Hlaváčová Tulip | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...

Většina pacientů s covid-19 má mírný průběh nemoci. Ale co to znamená?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Při pravidelné aktualizaci počtu lidí nakažených covidem-19 ze všech stran slyšíme, že většina pacientů má mírný průběh...