náhledy
„Je tam hrozně silný proud a špatná viditelnost,“ líčila LN Barbora Machová z Archeologického ústavu Akademie věd, když se v pondělí po poledni vynořila z chladné Vltavy pod Karlovým mostem v Praze.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Právě tam zahájila spolu s týmem sedmi potápěčů třídenní podvodní výzkum.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Cílem je zaměřit fragmenty kamenného Juditina mostu, který v roce 1342 strhla povodeň. Archeologům je jeho přibližná poloha známa, neboť se dochovaly některé části mostu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Například v ulici U Lužického semináře, kde je v domech s čísly 77 a 78 k vidění i starodávný mostní oblouk.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Oproti několika dřívějším podvodním výzkumům, jež se uskutečnily v letech 1984, 1996 či před zhruba deseti lety, využívá nynější průzkum nejmodernější archeologické dokumentační techniky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
A prvně se s potápěči noří do řeky i člověk s odborným archeologickým vzděláním, kterou je právě Machová. Ta získala zkušenosti v podvodní archeologii například v Chorvatsku či na Kypru.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ovšem ve Vltavě je to úplně jiné kafe. A to takřka doslova. „Je tam vidět tak na dvacet centimetrů,“ líčí vědkyně, když na břehu shrnuje první obhlídku dna.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Předcházely jí dlouhé a pečlivé přípravy. Lednový termín byl vybrán i proto, že v oblasti severně od Karlova mostu nepluje tolik lodí a není ani moc vody. Teplota pod vodou činí tři stupně Celsia.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Včera ráno v 8.30 hodin se pak potápěčský tým tvořený dvojicí žen a pěti muži sešel k brífinku. „Nezačínáme úplně od nuly. Už v roce 1890 se profesor pražské techniky pokoušel lokalizovat pilíře Juditina mostu,“ vysvětluje Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu. Na něj i na Petra Starce z Muzea hlavního města Prahy pak směřovaly další dotazy potápěčů, kteří se posléze vydali do akce pod Karlův most.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ač se ráno zdálo, že jim bude na práci svítit sluníčko, nebe se zatáhlo a přidal se silný vítr.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Potápěčský tým si nejprve bójkami vyznačil oblast, kam se na hradčanské straně potopí. Dle historiků a archeologů činila celková délka románského mostu, který předcházel tomu obdivovanému gotickému, zhruba 514 metrů. Šířka se pohybovala v rozmezí od šesti do 7,5 metru.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Juditin most vznikl někdy mezi lety 1158 a 1172, přičemž šlo o první kamenný most, jenž v Praze překlenul Vltavu. O stavbě psal jako první kanovník Vincencius.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jméno dostal dle manželky knížete a krále Vladislava II. (Judity Durynské). Po zmíněné povodni roku 1342 byly části této konstrukce využity ke stavbě Karlova mostu, ale relikty několika původních pilířů se zachovaly po další stovky let.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ponory do vody i do hlubin věků mohou přinést zajímavé nálezy. Jasněji bude už v polovině tohoto týdne. Kromě hledání kamenné „Judity“ by vědce potěšily i stopy po nejstarší dřevěné spojnici vltavských břehů již z 10. století.
Autor: Petr Topič, MAFRA