Princip národa na sebeurčení je prý nyní prioritou v mezinárodním uspořádání. TBILISI/PRAHA Kavkazští separatisté zvyšují tlak na Rusko i mezinárodní organizace a požadují oficiální uznání své nezávislosti. Abcházský parlament včera následoval příkladu parlamentu jihoosetského a hodlá se ještě do konce týdne obrátit na Rusko, OSN i vedení zemí Společenství nezávislých států s žádostí o definitivní přiznání nezávislosti. Agentuře Interfax to včera řekl lídr neuznané Abcházie Sergej Bagapš.
Už v pondělí jihoosetský parlament přijal prohlášení určené Generálnímu tajemníkovi OSN, prezidentovi Ruska, ruskému parlamentu, prezidentům zemí Společenství nezávislých států i Evropské unie, ve kterém žádá o okamžité uznání své nezávislosti. Osetští poslanci upozorňují na „kosovskou realitu“, která je prý opravňuje k takovému jednání. Uznání samostatnosti a suverenity je podle Osetie nyní již „politicky i právně“ podložený požadavek. Gruzie ale trvá na obnovení celistvosti země a vyzývá světové společenství, aby v případě Osetie i Abcházie nenásledovalo příkladu Kosova.
Bagapš už několik dnů po vyhlášení samostatnosti Kosova 17. února 2008 prohlásil, že Abcházie, Jižní Osetie i moldavské Podněstří připravují společně plán jednotlivých kroků, které povedou k mezinárodnímu uznání nezávislosti. Podle Bagapše příklad Kosova svědčí o nové možnosti řešení mezietnických konfliktů. Nyní je, jak tvrdí abcházský vůdce, princip národa na sebeurčení prioritou v mezinárodním uspořádání.
Osetie chce být částí Ruska Obě gruzínské separatistické republiky se po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech snažily odtrhnout od Gruzie s vydatnou pomocí Moskvy a ruské armády. Po krvavých ozbrojených konfliktech nastala patová situace: oficiálně nikdo nezávislost Osetie a Abcházie neuznal, de facto se ale ani jedna z těchto republik Tbilisi již nepodřizovala.
Rusko postupně posilovalo svůj vliv mezi separatisty a docílilo dokonce toho, že Osetie žádá spíš než samostatnost připojení k Rusku. Stejně jako v Osetii i v Abcházii dostala většina občanů ruské pasy, respektive ruské občanství. V obou zemích jsou také rozmístěny takzvané mírové jednotky ruské armády.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
