ČESKÉ BUDĚJOVICE Emil Škoda a Tomáš Baťa. Dva čeští podnikatelé, na které jsou Češi hrdí, protože jejich jména zná celý svět. Sudetští Němci se však nyní snaží dokázat, že minimálně v prvním případě se obyvatelé Česka chlubí cizím peřím. Emil Škoda byl totiž podle nich mnohem více Němcem či Rakušanem, než Čechem a jeho potomci už se hlásili k německé národnosti zcela. Pokud by se tedy slavný plzeňský průmyslník, narozený v roce 1839, dožil konce druhé světové války, byl by tento symbol úspěchů českého průmyslu údajně s celou rodinou vyhoštěn do Německa.
„Rodina Škodových byla absolutně německá. O tom není pochyb,“ napsal Franz Volk do listu Sudetenpost v rámci široké diskuse, rozpoutané jako reakce na článek v novinách „Die Presse“. Noviny v článku o dnešní průmyslové výrobě v Česku jmenovaly značku Škoda vedle značky Baťa jako dvě průmyslové známky světového věhlasu, jejichž zakladatelé byli Češi. Jenže takový výklad se sudetským Němcům vůbec nelíbí.
„Emil Škoda mluvil německy, navštěvoval německé školy, měl německou manželku,“ napsal další z účastníků diskuse Wolf Kowalski z Vídně.
Důkazem „němectví“ Škodových je podle něj mimo jiné i fakt, že vnuk zakladatele plzeňských strojíren Emil Škoda byl jako „sudetský“ Němec po osvobození Plzně umístěn do internačního tábora, kde také zemřel.
Snaha o „odčechizování“ jména Škoda je součástí širší snahy sudetských Němců o to, aby dnešní mladí lidé v Rakousku a Německu nezapomínali na významnou úlohu německého živlu v českých dějinách a nespojovali si některé významné osobnosti jen s dnešním Českem. Čeští historici však dávají sudetským Němcům v případě Emila Škody za pravdu jen částečně. „Emil Škoda pocházel zcela nepochybně z ryze české rodiny, jeho dědeček měl v Plzni zámečnickou dílnu,“ řekl LN ředitel plzeňského Muzea Škoda Vladislav Krátký. Strýc pozdějšího významného průmyslníka Josef, slavný internista, se v jedné své práci sám označil za plzeňského Čecha. Emil Škoda na druhou stranu skutečně mluvil mnohem lépe německy než česky, protože od mládí navštěvoval německé školy i německou techniku. „Jinou možnost k dosažení technického vzdělání ani neměl, česká technika tehdy neexistovala,“ tvrdí Krátký. Škoda se také přiženil do plzeňské německé rodiny Hahnenkammových, pocházející z rakouských Tyrol. „V závodě ale jakékoliv národnostní rozbroje nepřipouštěl, choval se v tomto směru naprosto neutrálně,“ uvedl Krátký. Pravdou ale podle něj zůstává, že Škodovi potomci už se zcela poněmčili, hlásili se k německé národnosti a jeho vnuk Emil skutečně zemřel po válce v Plzni při práci v internačním táboře. Jako plzeňský Němec byl nasazen při obnově poničeného závodu, založeného jeho dědečkem. „Hovořit ale o Emilu Škodovi jako o ryzím Němci je scestné. Jednak měl nepochybně české kořeny, jednak v době, kdy se narodil, striktní národnostní dělení mezi Němci a Čechy v Čechách ještě neexistovalo,“ řekl Krátký.
