Devět a tři čtvrtě minuty smířlivého, opatrného a především nekonfliktního projevu. Tak bude navždy zapsán novoroční prezidentský projev Václava Klause z roku 2008.
PRAHA Bývalý prezident Václav Havel dokázal svými projevy vyvolat reakce. Mnohdy negativní, ale přesto nějaké reakce byly. Pátý novoroční projev, který včera pronesl Václav Klaus takovou výsadu nemá. Podle politologů byl až průhledně předvolebně opatrný.
Na začátek trochu historie Klaus si svůj projev rozdělil do tří částí. Celou jednu třetinu věnoval historii. Osmička, kterou na konci nese letošní letopočet, mu posloužila k tomu, aby srovnával osudové roky končící stejným číslem.
„Jakkoli to nejspíše byla jen souhra okolností, ve 20. století se události, které nás ovlivnily nejvíce, odehrály právě v těchto letech,“ prohlásil prezident a připomněl roky 1918, 1938, 1948 i rok 1968.
„Bojovat včerejší bitvy není příliš obtížné a odvážné. Nostalgicky vzpomínat na onu prazvláštní jistotu rovnosti v bezmoci a útisku tehdejší doby přijatelné také není,“ komentoval třeba události po únoru 1948.
Klaus si tak nenechal ujít příležitost, které využili mnozí prezidenti už před ním. „Osmičkami“ v české historii se zabýval třeba i poslední komunistický prezident Gustáv Husák v roce 1978. „Zápas s buržoazií a reakčními silami byl dovršen únorovým vítězstvím v roce 1948. Proto 30. výročí této historické události si budeme v celé naší zemi zvláště připomínat,“ komentoval Husák stejný osudový rok jako nyní Klaus. „Výsledky, kterých jsme při rozvoji naší vlasti za uplynulá tři desítiletí dosáhli, potvrzují, že moc dělnické třídy a pracujícího lidu po r. 1948 otevřela cestu všestrannému rozvoji našeho státu,“ dodal tehdy Husák.
Také Klaus byl letos optimistický. Podle prezidenta si žijeme nejlépe, jak se nám kdy žilo.
„Asi žijeme v nejlepším období naší země, v jakém jsme kdy žili. Naše celková životní situace se špatně měří, ale o mnohém svědčí naše vlastní jednání. Co je lepším důkazem než to, že ve velkém počtu neodcházíme někam do světa, i když už teď můžeme, a že se naopak naše země stává místem, kam přicházejí lidé odjinud?“ prohlásil Klaus.
Chtěl bych se tu setkat s vámi
Poslední část projevu se pak nesla v duchu nevyřčeného přání. Klaus pro vnímavé diváky mezi řádky naznačil, že by byl rád, kdyby i příští projev mohl pronést on.
„Máme všechny předpoklady k tomu, abychom i roky, které jsou před námi, mohli v budoucnu bilancovat podobně, a nebo raději ještě lépe. Jsem v tomto směru optimistou a chtěl bych vás ubezpečit, že za sebe pro to udělám všechno, co bude v mých silách,“ dodal na závěr Klaus.
Už za dva měsíce, kdy startuje prezidentská volba, se rozhodne, kdo příští projev skutečně přečte.
