Sítnice - optický snímač v našem oku - je složena z jednotlivých pixelů, kterým říkáme tyčinky a čípky. Tyto na světlo citlivé elementy předávají do mozku signál o tom, že byly osvětleny. Na základě těchto informací se v mozku vytváří naše představa o tom, jak vypadá okolní svět.
Při intenzivním osvětlení jednotlivého světlocitlivého prvku dojde k částečnému přenesení vzruchu i na prvek sousední. Mozek je takto detektorem klamán, dostává informaci o osvětlení od dvou prvků místo jednoho, a následně je klamán i pozorovatel, protože vnímá předmět rozměrnější, než skutečně je. Odborně se tomuto jevu říká Helmholtzův klam.
Dalším důvodem je rozptyl světla na nečistotách v materiálech, ze kterých se oko skládá. Rozptýlené světlo dopadne i na tyčinky a čípky, které by jinak podle zákonů geometrické optiky nebyly světlem zasaženy.
Třetím důvodem jsou optické vady, které má každá čočka, nejen oční. Světelné paprsky procházející čočkou ve větší vzdálenosti od její osy a pod jiným úhlem než paprsek osový dopadají na jiné světlocitlivé prvky. Tak vzniká dojem většího světlého předmětu na úkor předmětu černého, o jehož existenci jsme informováni jen tím, že do oka neodráží žádné světlo.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz. Obálku označte Věda - záhady.
