HUDEMA: Bitva o živnostníky. EET je teď politickou otázkou |
Necelých 10 tisíc korun. Takový starobní důchod dnes pobírá paní Dana z malého jihočeského městečka, která vzápětí po listopadu 1989 odešla ze zaměstnání a vrhla se s manželem do podnikání. Ještě před dvěma lety jí na účet od správy sociálního zabezpečení chodilo necelých osm tisíc. A pokud by rodinný podnik opustila v době, kdy dosáhla důchodového věku, tedy zhruba před třinácti lety, vyplácel by jí stát tehdy ani ne pět tisíc.
Jako takzvaná osoba samostatně výdělečně činná, která si na rozdíl od zaměstnanců může od předepsané spodní hranice určit, kolik si bude odvádět na důchod, si roky platila jen zákonné minimum. „Začátky podnikání byly těžké. Náklady na naši výrobnu uzenin a splnění všemožných požadavků ze strany státu obrovské. Takže jsme si na důchod platili jen to, co jsme museli,“ říká Dana. Lidí, kteří na tom jsou či budou podobně, je hodně.
Podnikatelé chtějí začernit své adresy v rejstříku. Jde o naprosto nedůvodnou zátěž, říká asociace |
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro LN odhadlo, že občanů, kteří měli po listopadu 1989 podnikání coby hlavní zdroj příjmů, je nyní v důchodu asi 60 tisíc. Převážná část si přitom platila jen státem předepsané minimum, nikoliv částku, která by odrážela jejich skutečné výdělky. Na ty, kteří tak činili a míří do penze teprve nyní, čeká podle odhadu resortu pro LN jen 8400 korun měsíčně, což je o více než pět tisíc pod úrovní dnešního průměrného důchodu.
„Domácnosti těchto seniorů s největší pravděpodobností spadnou pod hranici chudoby,“ uvedla mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová.
