Vláda nyní odblokování stavby nádrží včlenila kvůli suchu mezi priority nejvyššího významu.
Většina starých civilizací vyschla, varuje biolog Pokorný. Měli bychom se podívat na důvody |
„Od revoluce jsme bohužel nepostavili žádnou nádrž, všechno se nesmírně vleče z hlediska výkupu pozemků i přípravy projektů. Budeme se na to soustřeďovat, abychom zpoždění dohnali,“ uvedl po posledním jednání Národní koalice pro boj se suchem premiér Andrej Babiš (ANO).
Nejrozpracovanější je pět projektů přehrad – Pěčín na řece Zdobnici v Královéhradeckém kraji, Nové Heřminovy na Opavě, Vlachovice na Zlínsku, Senomaty a Šenov na Rakovnicku. Nejdál jsou Vlachovice, protože zlínský okres patří k těm, kde voda reálně chybí, pročež se tam k politické podpoře přidala i ta všelidová.
Pomohou při suchu i záplavě
Velké rezervoáry dokážou fungovat stejně dobře při náporech sucha i záplav. Zásadní roli hraje třeba vltavská kaskáda, kam patří také Lipno I. Tato soustava nádrží a přehrad pomohla odvrátit nesrovnatelně větší pohromu při povodních v roce 2013 a teď vydatně supluje srážky, aby nejen hlavní město nezůstalo na suchu.
Meteorolog: Sníh na horách v květnu je normální. Pár deštivých dnů ale nezachrání suché léto |
„Musíme si uvědomit, odkud vodu bereme. Polovina země je zásobovaná pitnou vodou z vodárenských nádrží. Kdybychom neměli žádnou, každý z nás by měl o polovinu méně vody a v podzemí by se nám střádal deficit. Je to naštěstí hypotetická otázka, ale bez nádrží by v některých oblastech vůbec nebylo odkud vodu brát,“ popsal LN bioklimatolog Miroslav Trnka.
Nebýt jí, posledních pět let by Vltavou v Praze protékalo kolem 15 kubíků za sekundu, přičemž minimální průtok činí 40 kubíků. Deficit dorovnává právě kaskáda.
„Už i letos byly dny, kdy přítok do nádrží činil méně, než je stanovený minimální odtok a nádrže se tak velmi mírně prázdnily,“ sdělil LN Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy.