19. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Umělý sníh zhoršuje sucho. Skiareály oponují, voda se prý po sezoně vrací do přírody

Umělé zasněžování sjezdovky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělé zasněžování sjezdovky. | foto: Martin Prachař, Lidovky.cz

PRAHA Čerpání vody z krajiny pro umělé zasněžování sjezdovek se může podle vědců podílet na vzniku sucha. Pokud totiž provozovatelé lyžarských areálů berou vodu z místního toku, může v něm docházet k poklesu průtoku vody až o 20 procent.

„Ve smyslu výše uvedeného se mohou skiareály podílet na prohlubování hydrologického sucha,“ uvedl pro LN Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze. Jeho závěry vycházejí z projektu, který se systematicky věnuje vlivu umělého zasněžování na vodní zdroje v Krkonošském národním parku.

Podle Hrdinky může docházet k následující situaci: kvůli extrémním suchům během letních měsíců se říčka či potok dostane na hranici takzvaného minimálního zůstatkového průtoku, který je definován zákonem. Následný odběr vody pro zasněžování pak snadno způsobí, že sklouzne pod tuto hranici. „Odběr by v takovém případě neměl vůbec nastat, ale systematicky to nikdo nekontroluje,“ říká Hrdinka. Trpí i vodní společenstva, která mohou vymrzat.

Majitelé a provozovatelé lyžařských areálů se však tvrzení vědců brání. Umělý sníh podle nich nemá se suchem nic společného. Vody si údajně berou málo, ta se pak navíc stejně vrací do přírody.

Většina vody se odpaří

Šéf Asociace horských středisek Libor Knot potvrzuje, že se k umělému zasněžování skutečně v drtivé většině používá povrchová voda.

„Není však přitom spotřebovávána, ale je přeměněna na jiné skupenství a načas zadržena v krajině,“ popisuje. A dodává, že se voda po lyžařské sezoně nakonec přirozeně vrací tam, odkud byla odčerpána.

Jenže podle Hrdinky jsou argumenty vlekařů liché. Zhruba 30 % sněhu se totiž postupně odpaří. „Zhruba 30 procent sněhu se v našich podmínkách ze sjezdovky v průběhu sezony odpaří či vysublimuje do atmosféry,“ upozornil pracovník výzkumného ústavu. Krystalky umělého sněhu navíc tají pomalu, čímž zpožďují růst horské flóry.

Další problém spočívá v tom, že srážky se budou podle vědců pravděpodobně přesouvat spíše do zimních měsíců a kvůli oteplování nebude tolik mrznout. Voda se tak v podobě sněhu v krajině příliš dlouho neudrží a bude z ní odtékat pryč. Současně stoupne odběr vody pro umělé zasněžování, neboť přírodního sněhu bude nedostatek.

Postavit nádrže a zpoplatnit odběry

Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského nicméně nabízejí poměrně jednoduché řešení – malé akumulační nádrže, ve kterých se voda pro umělé zasněžení nashromáždí. Naplnit je může i dešťová voda, na jaře třeba voda z roztávajícího sněhu. Smysl by také dávalo odběr vody pro účel umělého zasněžování zpoplatnit.

Vlekaři však současné nastavení zákonů považují za dostačující. „Každé odběrné místo pro technické zasněžování má řádné povolení od vodoprávního úřadu, ve kterém jsou stanoveny nejen příslušné objemové limity, ale také minimální zůstatkový průtok. Kontroly provádí Česká inspekce životního prostředí a příslušné vodoprávní úřady,“ vypočítává Knot.

Zatímco kontroly současné sezony 2018/2019 stále probíhají, výsledky z těch loňských už mají LN k dispozici. Inspektoři jich provedli celkem 46 v 36 lyžařských střediscích. Pochybení zjistili u šestiny z nich.

Nejčastěji se provozovatelé dopouštěli odběru většího množství vody, než měli oficiálně povoleno. Někteří z nich objem odebrané vody ani neměřili. Šest ze sedmi případů pochybení skončilo do dnešního dne pokutou, celkově musely skiareály zaplatit 73 480 korun, přičemž s nejvyšší pokutou třiceti tisíc odešel za neměření odebraného objemu vod lyžařský areál Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně.

Byznys, který pomáhá?

Na jedné straně stojí ochrana přírody a křehký ekosystém hor. Na druhé straně jde o výdělečný byznys, který v horských oblastech zajišťuje práci množství lidí. Vlekaři proto rádi zmiňují, že zasněžování se z ekonomického hlediska vyplácí.

„Je zřejmý fakt, že zasněžování zlepšuje spolehlivost sněhových podmínek v horském středisku a tím stabilizuje místní ekonomiku a zaměstnanost. Je doložen poměr, že jedna koruna utracená ve skiareálu znamená až sedm korun utracených v navazujících službách,“ argumentuje Knot, který vypočítává celkový přínos středisek pro veřejné rozpočty na 12 miliard korun ročně.

Najdete na Lidovky.cz