17. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

‚Chyba je na straně rodičů.‘ Žáci tápou ve vztazích, neumí komunikovat

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: MAFRA - Václav Šlauf

PRAHA Jirkův bratr si už dlouho ve společném pokoji pouští nahlas hudbu, která se Jirkovi nelíbí. Jirka si to ale nechce s bratrem rozházet. Jak by měl situaci řešit?

Test žáků

■ Deváťáci dosáhli v testu, který měřil jejich sociální gramotnost, průměrné úspěšnosti 54 procent. Minimální hranice přitom byla stanovená na 60 procent.

■ Jen 12 procent žáků vyřešilo v testu správně méně než dvě pětiny otázek.

■ S přijatelným výsledkem skončila třetina žáků – zvládli tři pětiny otázek. Výborného výsledku dosáhlo pouze jedno procento žáků.

■ Žáci 2. ročníku střední školy překročili hranici průměrné úspěšnosti – 63 procent.

■ Slabého výsledku dosáhlo jen 5 procent studentů SŠ.

■ 8 procent středoškoláků vyřešilo test výborně.

Zdroj: Česká školní inspekce

I na tuto otázku museli deváťáci a studenti druhých ročníků středních škol ze 153 zařízení odpovědět v testech zaměřených na sociální gramotnost. Výsledky Českou školní inspekci v některých ohledech vůbec nepotěšily.

„Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníků v testu dosáhla 54 procent, což indikuje horší než očekávaný výsledek,“ stojí v inspekčním materiálu. Minimální úspěšnost byla přitom stanovená na 60 procent.

Každý desátý deváťák v testu propadl – získal jen 12 procent.

Žáci neumí spolupracovat a nepoznají manipulaci

Jirkovi poradilo správně 90 procent žáků. Ve složitějších mezilidských situacích ale školáci tápali. Jen 12 procent umí komunikovat asertivně. Potíže mají žáci také se spoluprací, kritikou, nerozpoznají manipulaci. „Rozvoj sociální gramotnosti žáků by měl být přirozenou součástí výuky,“ napsal LN náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Jenže tak tomu není. Přiznávají to i samotní učitelé. Osnovy jsou přeplněné, není zkrátka čas.

Chyba je podle nich hlavně na straně rodičů. „Cítíme jednoznačně, že rodiče s dětmi doma neprobírají, co je může potkat. Nechávají to na nás,“ sdělil Pravoslav Němeček, místopředseda Asociace ředitelů základních škol. Za pravdu mu dávají i psychologové.

„Sociální dovednosti jsou důležité už i v dětském věku. Učí se je hlavně od svých rodičů, pak ve vzdělávacích institucích a samozřejmě od kamarádů,“ popisuje Jan Kulhánek z centra Psychoterapie Anděl.

Podle něj by se rodiče měli svým potomkům v této oblasti rozhodně více věnovat a trávit s dětmi čas skutečně aktivně.

Vhodný čas podle odborníků přichází třeba u večeře. Pokud je ovšem společná; ve dvou třetinách českých rodin si každý člen bere jídlo do jiné místnosti.

Společně, jenže u televize

Když už si rodiny užívají společný čas, pak zjevně jen mlčky před televizní obrazovkou. Tak totiž podle velkého výzkumu Proměny společnosti Sociologického ústavu Akademie věd ČR, kterého se zúčastnilo pět tisíc domácností, řeší Češi volný čas nejčastěji.

„Škola může být výrazně nápomocna, ale nikdy nemůže stát rozvoj sociální gramotnosti pouze na ní,“ brání vzdělávací instituce náměstek ústředního školního inspektora Andrys. Základy sociální gramotnosti dítě musí podle inspektorů získat již v předškolním věku. „Sociální gramotnost se nevyučuje, ta se získává,“ poznamenal navíc.

Ideální by podle Andryse byl scénář, že učitel zahrne disciplíny, například jak asertivně komunikovat, jak rozpoznat lež či manipulaci, do obsahu všech vyučovacích hodin.

Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, která se odborně věnuje školským tématům, by tuzemské žáky na základě výsledků testu hned nezatracoval. Sociální gramotnost se podle něho nedá měřit tak jako český jazyk či matematika. „Zřejmé však je, že ačkoliv k tomu má vlastně přirozené podmínky, škola tuto osobnostní vrstvu žáků programově příliš nerozvíjí,“ míní Kartous. Sebepoznání a z něj plynoucí přiměřený a zdravý přístup k ostatním ovšem podle něho skutečně není součástí běžné denní práce učitelek a učitelů.

Potíž je podle České školní inspekce ale i v tom, že si kantoři v této disciplíně moc nevěří. „Většinový názor učitelů byl takový, že spíše nemají dostatečné dovednosti pro rozvoj sociální gramotnosti žáků. A pro nedostatečnou nabídku vhodných vzdělávacích akcí pro tuto oblast je ani nemají kde získat během své praxe,“ říká náměstek Andrys.

Jak trénovat? Četbou

Inspektoři kromě testů zkoumali i obsah vyučovacích hodin. V těch se dostatečně neobjevují především některé jevy. Zvlášť pokud měli žáci vysvětlit kontext komunikace a co z ní přesně plyne.

Například jen ve čtvrtině vyučovacích hodin, které inspektoři navštívili, žáci plnili různé týmové role, aby přispěli skupině. Jen v 9 procentech případů inspektoři konstatovali, že žáci rozpoznají manipulativní komunikaci a umí se bránit.

Podle psychologa Kulhánka by žákům také velmi pomohlo, kdyby více četli: „Tím, že málo čtou, nerozšiřují svou slovní zásobu, a mají problém se vyjadřovat přesně.“ Pokud má tedy dítě pocit, že nedokáže trefně odpovědět, raději mlčí. „Nevyhledává spolupráci, neptá se, neřekne svůj názor, takže netrénuje sociální dovednosti,“ dodává Kulhánek.

Sociální dovednosti, které inspekční zpráva skloňuje, jsou poměrně zásadní pro řadu profesí. „Podle dostupných analýz současného vývoje trhu práce i společnosti je patrné, že právě činnosti, jež akcentují interakci mezi lidmi, jsou perspektivní,“ řekl Kartous.

Michaela Těšínská

Autor

Michaela Těšínskámichaela.kabatova@lidovky.czČlánky