Expremiér a bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman, který ze strany v roce 2007 vystoupil, tu má kandidovat za svou novou Stranu práv občanů (SPO). Poslední den loňského roku to oznámil mluvčí strany, bývalý ministr školství Eduard Zeman. Miloš Zeman původně za SPO kandidovat nechtěl. Ke změně rozhodnutí ho údajně vedl mimo jiné výrok Jiřího Paroubka, který jeho rozhodnutí nekandidovat označil za zbabělost.
Miloš Zeman vzápětí výrok mluvčího zmírnil. S konečnou platností se prý vyjádří až v únoru na konferenci strany v Ústeckém kraji. „Jeho rozhodnutí bude záležet na členech strany. Když se někdo vrací do politiky, musí cítit podporu,“ řekl LN Zemanův blízký spolupracovník Miroslav Šlouf. „V našem věku je nejhorší blamáž. Politik může být milován, může být nenáviděn, ale nesmí být směšný.“
ČSSD se podle místopředsedy Romana Onderky Zemana nebojí: „Myslím, že jeho politická strana nemá šanci uspět. Nevěřím, že se dostane do sněmovny.“
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Vedoucí sekce PR a marketingu ČSSD Petr Dimun má dokonce za to, že Miloš Zeman nakonec kandidovat nebude. „Pan Zeman opakovaně tvrdil, že se do politiky nevrátí,“ míní Dimun. „Nevěříme, že by Miloš Zeman s konečnou platností svou kandidaturu v Ústeckém kraji potvrdil. Jeho jediným cílem je poškodit ČSSD.“
Zemanův blízký spolupracovník Miroslav Šlouf naopak tvrdí, že jeho kandidatura je už téměř jistá. Zeman chce podle něj s konečným rozhodnutím pro jistotu počkat na to, zda ho straníci podpoří na konferencích v jednotlivých krajích. Ty budou probíhat během ledna a února. Konference 13. února v Ústeckém kraji, kde chce Zeman říci konečné slovo, je poslední z nich. „Vše směřuje k tomu, že Zeman podporu mít bude,“ říká Šlouf.
Právě podpora, kterou mu lidé vyjadřovali, přivedla podle Šloufa Zemana ke změně původního rozhodnutí nekandidovat. „Před Vánoci mi volala řada lidí, odhadem stovka, kteří chtěli, aby Miloš Zeman kandidoval,“ říká Šlouf. „Když se pohyboval po republice, na besedách v užším kruhu podnikatelů, stejně jako se širokou veřejností, zaznívalo: Pane Zemane, vraťte se. Jste jediná osoba, která může věci změnit k lepšímu.“
Místopředseda sociálních demokratů Roman Onderka si naopak myslí, že Zemana k rozhodnutí kandidovat na Ústecku proti Paroubkovi vedla letitá nevraživost mezi oběma politiky.
Zeman a Paroubek se střetli už v roce 1993. Tehdy Paroubek neúspěšně kandidoval na předsedu strany, jejím šéfem se stal Zeman.
Příměří mezi oběma politiky nastalo před volbami 2006, kdy Zeman v kampani Paroubka podpořil. Netrvalo ale dlouho. Už v lednu 2007 Zemanův přívrženec Miloš Melčák spolu s dalším poslancem ČSSD Michalem Pohankou umožnili vznik vlády Mirka Topolánka (ODS). Paroubek se tehdy nechal slyšet, že za jejich jednáním stál Zemanův spolupracovník a lobbista Miroslav Šlouf a Zeman za jeho „zákulisní machinace nesl přinejmenším ideovou zodpovědnost“.
Konflikt mezi Paroubkem a Zemanem kulminoval na jaře 2007. Rozbuškou tehdy byla kauza advokáta Zdeňka Altnera, který požadoval od ČSSD peníze za zastupování v úspěšném sporu o Lidový dům. Smlouvu s Altnerem podepsal právě Zeman a podle Paroubka byl za kauzu odpovědný. Zeman z ČSSD vystoupil, když se dozvěděl, že trestní oznámení, které na něj bylo v této souvislosti podáno, inicioval Paroubek.
Zeman několikrát zopakoval, že je v důchodu spokojený. Vtáhnout ho zpět do politického života si dalo za úkol sdružení Přátelé Miloše Zemana, jehož vznik inicioval Miroslav Šlouf. Ze sdružení vznikla loni na podzim Strana práv občanů, za kterou má teď Zeman kandidovat.
