„Přes 20 let zkoumám texty nejen v knihách a zpravodajských článcích, ale i v diskusích. Čeština straní mužům,“ tvrdí Valdrová, která v pondělí představila spolu se Sociologickým ústavem AV knihu Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit.
Jako velký prohřešek uvádí názvy studijních oborů. Příklad za všechny: kondiční trenér. „Název studijního nebo učebního oboru v maskulinu (mužském rodě) může odrazovat ženy, přestože pro něj mají stejné vlohy jako muži,“ upozorňuje socioložka.
Valdrová proto vyzývá jazykovědce k hlubší analýze češtiny z pohledu rovnosti pohlaví: „Moje kniha je hlavně o tom, jak citelně nám chybí znalosti o fungování genderu v jazyce.“
Specifickou kapitolou je podle ní shoda podmětu s přísudkem. V tomto ohledu jí dává za pravdu jazykovědec Karel Oliva a přidává příklad: „Jeden muž a sto žen přišli.“ V češtině se podle něj odráží historický vývoj – tedy i kmenové zřízení společnosti. Že tomu tak v historii bylo, ukazují slova zmužilý a zbabělý. V druhém případě je slovo odvozeno od baba. „Zde jazyk nepochybně odráží společenskou realitu starověku a středověku, jež mužům přisuzovala – ač o to třeba vůbec nestáli – roli odvážných bojovníků a starým ženám ustrašenost,“ vysvětluje jazykovědec.
S Valdrovou však nesouhlasí v základní myšlence: „Nemyslím si, že obecně současná čeština vyjadřuje nějakou podřazenost.“
