Přibližně hodinový dokument, jehož název odkazuje k vězeňskému číslu často vězněné významné postavy tuzemského disentu, uvede v sobotu 10. listopadu Česká televize.
Le Fay začala dokument připravovat s Jirousovým požehnáním ještě za jeho života. Použité záběry pocházejí z let 1986 až 2011. Jirous, který zemřel loni 9. listopadu, je v dokumentu přítomen v podobě dosud nezveřejněných archivů či audionahrávek, ve kterých čte své básně. Tuto nahrávku Magorova nezaměnitelného hlasu režisérka použila jako leitmotiv celého filmu.
Ivan M. JirousBásník, publicista a výtvarný kritik Jirous byl odpůrcem komunistického režimu a významnou postavou prostředí normalizačního undergroundu. Jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která byla "programovým prohlášením" českého undergroundu. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe, z politických důvodů byl celkem osm a půl roku ve vězení. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za sbírku Magorovy labutí písně. |
Dokument nabízí vedle archivních záběrů rozhovory s Jirousovou ženou Juliánou, dcerami Františkou a Martou, synem Danielem i s jeho přáteli Karlem Schwarzenbergem, Ladislavem Heryánem, Vratislavem Brabencem, Miroslavem "Skalákem" Skalickým, Josefem Janíčkem, nebo Jiřím Kabešem. "Byl velmi intenzivní, zajímavý a přitažlivý," vzpomíná na Jirouse jeho žena.
Le Fay se nevyhýbá kontroverzním Jirousovým stránkám, ukazuje ho jako citlivého básníka i hospodského rváče, provokatéra a muže, který sice touží po rodinném životě, ale není ho schopen. Kněz Ladislavem Heryán ve snímku například upozorňuje, že Jirous napsal čtyři desítky básní o panně Marii, ale všichni si budou pamatovat jeho často používané vulgarity.
