PRAHA Téměř všechny politické strany hovoří o nutnosti dozbrojit českou armádu na standardy spojenců z NATO.
Ministerstvo obrany k tomu účelu vypracovalo ambiciózní projekt „Voják 21. století“ - vyzbrojit a vystrojit menší skupiny vojáků odpovídajícími zbraněmi a naváděcími i elektronickými systémy, aby armádní jednotky byly akceschopnější a samostatnější.
Součástí tohoto přezbrojení byl i zatím poslední tendr na nové útočné pušky, který vyhrála Česká zbrojovka Uherský Brod. Kontrakt za dvě miliardy podepsal ministr Fischerova kabinetu Martin Barták.
Součástí vybavení mají být speciální podvěsné granátomety a zaměřovací optika. Tu má vojákům dodat přerovská Meopta a tato subdodávka za 300 milionů živořící firmu postavila zpět na nohy.
Novému vedení ministerstva zbývá vybrat další zbraně pro samostatná mobilní mužstva: ostřelovačské pušky či pistole. Armáda čeká ale především na dokoupení inteligentních systémů - počítačových jednotek, které za pomoci navigace a dalších systémů budou vojáka informovat o dění na bojišti.
Projektem „Voják 21. století“ se nepřímo zaštiťovali politici i při obhajobě nákupu obrněných kolových transportérů Pandur. Jejich vybavení by mělo být se systémy pěších bojovníků kompatibilní.
Kolem dodávky předražených obrněnců od rakouské společnosti Steyr se ale odehrála celá řada pochybných okolností. Armáda původně chtěla nakoupit 234 kusů za 24 miliard korun, což by z pandurů udělalo rázem největší vojenskou akvizici v novodobé české historii.
Po různých tahanicích odstupující ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) v roce 2006 podepsal s Rakušany kontrakt na dodání polovičního množství transportérů za 14,4 miliardy. První obrněnce začala armáda používat až loni. Za jednotlivý stroj přitom Česko zaplatí trojnásobek ceny v porovnání s Portugalskem, které má pandury také.
Možnou korupci v souvislosti s pandury v současné době prověřuje česká i rakouská policie.
Neslavně dopadl také kontrakt o pronájmu stíhaček JAS Gripen, který byl tehdejší Zemanovou vládou podepsán také v demisi. Kvůli podezření z úplatků vedli a vedou vyšetřování policisté hned v několika evropských zemích.
***
ČSSD Obecně podporuje zapojení české armády do mezinárodních misí NATO a EU. Postupně ale hodlá omezovat a českou účast v Afghánistánu, operace je je podle ČSSD neujasněná. ODS Navzdory omezování obranných výdajů chce pokračovat v modernizaci v ozbrojených sil se standardy NATO. Podporuje účast v zahraničních misích v pod hlavičkou NATO. KSČM Podle svých vyjádření odmítá agresivní politiku USA a NATO a vycházející z doktríny preventivní z války. Je také „proti zneužívání „ Armády ČR jako expedičního sboru určeného k prosazování zájmů cizích určeného k prosazování zájmů cizích mocností v zahraničních misích“. mocností v zahraničních misích“. KDU-ČSL Tuzemská armáda má Tuzemská armáda má být spolehlivý spojenec pro partnery být spolehlivý spojenec pro partnery z NATO. Strana chce zavést systém z NATO. Strana chce zavést systém následné péče a zabezpečení pro následné péče a zabezpečení pro veterány a penzionované vojáky. veterány a penzionované vojáky. Hodlá podpořit český zbrojní průmysl. Hodlá podpořit český zbrojní průmysl.
TOP 09 Podporuje zahraniční mise, zvýšení české účasti v Afghánistánu. Vedle moderního výcviku, výzbroje a výstroje hodlá v armádě prosadit i nový služební zákon. Věci veřejné Hovoří o tom, že 10 miliard z plánovaných investic do armády se dá ušetřit a převést do školství. Zároveň tvrdí, že účast české armády v zahraničních misích by měla být posílena. SPOZ Její představitelé chtějí, aby se armáda soustředila především na boj proti mezinárodnímu terorismu. Hodlá omezit výdaje na ty armádní činnosti, které s tímto posláním činnosti, které s tímto posláním nesouvisí s výjimkou integrovaného nesouvisí s výjimkou integrovaného záchranného systému. záchranného systému. Strana zelených Podporuje Podporuje misi v Afghánistánu, musí mít misi v Afghánistánu, musí mít však jasné vymezení a realistické však jasné vymezení a realistické cíle. Neuspokojivá je podle strany cíle. Neuspokojivá je podle strany především účast civilních expertů. především účast civilních expertů.
Fakta o armádě Ministerstvo obrany zaměstnává 32 tisíc lidí, z toho je přes 23 tisíc vojáků z povolání. Od roku 2006 se každoročně rozpočet ministerstva pohybuje těsně nad jednou miliardou korun. Podle svých vlastních údajů armáda nyní disponuje 174 bojovými tanky, 258 kusy dělostřeleckých systémů 100 mm a výše, stíhacími letouny Gripen a výše, stíhacími letouny Gripen (14 strojů) a L-159 (28 strojů) (14 strojů) a L-159 (28 strojů) a 513 obrněnými vozidly. Část a 513 obrněnými vozidly. Část obrněnců jsou Pandury. Původně obrněnců jsou Pandury. Původně plánovaný nákup plánovaný nákup 234 kusů obrněnců za 24 234 kusů obrněnců za 24 miliard miliard se nakonec smrskl na se nakonec smrskl na méně než méně než polovinu strojů za polovinu strojů za 14,4 miliardy. 14,4 miliardy. Tendr dodnes Tendr dodnes vzbuzuje vzbuzuje spekulace o korupci spekulace o korupci a zaměstnává policii. Podobně a zaměstnává policii. Podobně to bylo s gripeny. to bylo s gripeny.
