Čtyřiašedesátiletý Byčkov je od minulé sezony jedním z hostujících dirigentů ČF. Stal se také uměleckým ředitelem Čajkovského projektu, který zahrnuje nahrávání všech symfonií ruského skladatele pro firmu Decca.
O postu šéfdirigenta je rozhodnuto již několik měsíců. V srpnu se ministr kultury Daniel Herman spolu s ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem s Byčkovem setkali v Londýně, jak uvádí web ministerstva. Diskutovali tehdy spolu o budoucnosti České filharmonie a jeho další spolupráci. Jméno Byčkova také patřilo k nejčastěji zmiňovaným, když se o Bělohlávkově nástupci v médiích spekulovalo.
Období improvizace skončilo. Česká filharmonie ohlásila změny |
Jiří Bělohlávek byl šéfdirigentem ČF počátkem 90. let a poté od roku 2012. Zemřel letos 31. května ve věku 71 let. Mareček o měsíc později uvedl, že ČF stojí před otázkou, zda bude pokračovat s mladším českým šéfdirigentem jako s investicí, která se v budoucnu bude zhodnocovat, nebo si za šéfa zvolí staršího zkušeného dirigenta ze zahraničí. V orchestru působili od roku 1989 celkem tři zahraniční šéfdirigenti.
„Byčkov je vynikající hudebník a velmi náročný dirigent. Jeho přínos pro orchestr je nesporný, protože je velmi náročný a současně inspirativní, takže jsem rád, že se ujal Čajkovského projektu,“ řekl loni při příchodu Byčkova do ČF tehdejší šéfdirigent Bělohlávek.
Nejvýznamnější český symfonický orchestr svou koncertní činnost zahájil v roce 1896 vystoupením v Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka. K jeho slavným šéfdirigentům patřili Václav Talich, Rafael Kubelík, po roce 1989 se pak vedle Bělohlávka v této pozici vystřídali Gerd Albrecht, Vladimir Ashkenazy, Zdeněk Mácal, Elijahu Inbal a znovu Bělohlávek, který letos v lednu prodloužil svou smlouvu až do roku 2022.
Semjon ByčkovNarodil se v listopadu 1952 v Leningradě (dnes Petrohrad) v rusko-židovské rodině. Po absolvování sborové školy Michaila Ivanoviče Glinky studoval dirigování na Leningradské konzervatoři u legendárního Ilji Musina. Ve 20 letech vyhrál Rachmaninovu dirigentskou soutěž a měl tak získat možnost dirigovat Leningradskou filharmonii. Bylo mu to však odepřeno, a tak v roce 1974 emigroval nejprve do Rakouska a pak do USA. V Sovětském svazu údajně trpěl nesvobodou a antisemitskými narážkami. Roku 1983 získal americké občanství. V New Yorku studoval na Mannesově hudební škole a dirigoval místní orchestr. Časem se vypracoval k řízení Newyorské či Berlínské filharmonie, působil v Buffalském symfonickém orchestru, Pařížském orchestru, Symfonickém orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem či drážďanské Semperově opeře. Pravidelně vystupuje s Londýnskou filharmonií, Francouzským národním orchestrem či Chicagským symfonickým orchestrem. V operním světě jsou oceňovány zejména jeho interpretace Strausse, Čajkovského, Wagnera a Verdiho. Řídil například Královskou operu Covent Garden v Londýně a newyorskou Metropolitní operu. V roce 2015 na závěrečném koncertu na mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha řídil Českou filharmonii v programu s Patetickou symfonií Čajkovského a Novosvětskou symfonií Antonína Dvořáka. Loni posílil dirigentský tým České filharmonie, kde je uměleckým ředitelem Čajkovského projektu. U příležitosti loňských nedožitých 80. narozenin Václava Havla nastudoval s Českou filharmonií Symfonii č. 9 Antonína Dvořáka, kterou dirigoval 5. října 2016 na slavnostním večeru v Rudolfinu. Je podruhé ženatý s francouzskou klavíristkou Marielle Labéqueovou. |
