Je to smutný trend. Hrané slovenské filmy posledních měsíců spojuje jeden postup: co jim chybí na kvalitě a konzistenci děje, to se snaží nahnat kvantitou odhalených bradavek v samoúčelných erotických scénách.
Malé oslavy jsou slovenským filmem téměř ve všem kromě režie Zdeňka Tyce a obsazení Boleslava Polívky. Skoro všechna jeho negativa pak lze dát za vinu scénáři Slaveny Liptákové. Ta před několika lety napsala ještě slabší snímek Zostane to medzi nami, v němž mimo jiné pobíhal ode zdi ke zdi Dušan Hanák coby nonkonformní DJ.
Nvotová je objevem Vycucanosti z prstu jeho postavy se v Malých oslavách blíží trojice výtržníků v černém, kteří s okázalým nihilismem terorizují cestující v tramvajích, oddávají se rádoby bezuzdnému sexu a působí při tom všem nesmírně trapně.
Právě s nimi se spustí dospívající Agáta; snad z nedostatku ukotvení, vzorů a autorit ve svém dosavadním životě. Otce nikdy nepoznala. Její matka Magda se po krachu plánů na provozování vlastního kadeřnictví zhroutila a apaticky přežívá na ubytovně. Matčina atraktivní kamarádka, unavená sexuálními eskapádami, navazuje vztah se zámožným emigrantem ze zámoří. Snad jen on je schopný Agátě podat pomocnou ruku a nasměrovat ji v životě správným směrem.
Agáta by mohla být mladší, extrovertnější a oprsklejší sestrou Ofky z nedávných českých Dětí noci. Stejně jako ona se potácí mezi dětstvím a dospělostí, tápavě hledá hodnoty, nenachází kolem sebe oporu a hrozí, že se zvrhne na šikmou plochu.
Že Agáta vůbec umožňuje takovou interpretaci a vzbuzuje podobná srovnání, je zásluha vynikajícího výkonu její představitelky Terezy Nvotové. Herečka, která debutovala v letošních Kuličkách, krade plátno pro sebe a odzbrojuje diváka svou přirozeností.
Krok s ní drží jen nebývale tlumený Polívka: i ty nejbanálnější repliky dokáže pronést s lidskou tváří a vdechuje papundeklovému stereotypu emigranta život. Oproti tomu Magda v podání skutečné matky Nvotové Anny Šiškové má v popisu práce jen vzdychat a vypadat průhledně.
Tyc režíruje nenápadně a služebně. S výjimkou až příliš časté a explicitní nahoty a výstupů oné neodpustitelné trojice sígrů udržuje Malé oslavy v poměrně stálé náladě více či méně rezignovaného čekání na životní zlom. Umí uvěřitelně ukázat partičku kluků, jak znuděně kopou do míče, a k civilnosti mu pomáhá i dobře nasnímané prostředí bratislavské periferie.
Zcela nevyrovnaná je naopak Tycova dosavadní režijní dráha. Po vynikajícím lyrickém debutu Vojtěch, řečený sirotek natočil kontroverzní Žiletky a propadl se do bahna podivností UŽ, „oceněnou“ Plyšovým lvem. Velké uznání naopak sklidil filmem Smradi, za jehož autenticitou stál autobiografický scénář Terezy Boučkové. Ukazuje se tedy, že vrcholy i pády Malých oslav i Tycovy tvorby vůbec se poměrně spolehlivě odvíjejí od kvalit scénářů. Těžko říct, nakolik si ho tentokrát sám upravil (je uveden jako spoluautor), ale všechny klacky pod nohama se mu odstranit nepodařilo. Co třeba ten zbytečný motiv salsy, která je „lepší než sex“, jenž je do filmu vpravený zcela neorganicky? Malá oslava by se měla uspořádat pokaždé, když se na Slovensku podaří natočit hraný celovečerák. V poslední době by však většinou šlo o tryznu za nenaplněné možnosti. Tycovy Malé oslavy tápou stejně jako hrdinky, o nichž vyprávějí.
HODNOCENÍ LN
*****
Malé oslavy
Slovensko / ČR 2008
Scénář: Slavena Liptáková,
Zdeněk Tyc
Režie: Zdeněk Tyc
Kamera: Miro Gábor
Hudba: Sissa Michalidesová,
Peter Preložník
Hrají: Tereza Nvotová, Anna
Šišková, Boleslav Polívka, Agi
Gubiková a další
Distribuce v ČR: Bontonfilm
Premiéra: 23. 10. 2008
***
Boleslav Polívka dokáže i ty nejbanálnější repliky pronést s lidskou tváří a vdechuje papundeklovému stereotypu emigranta život
