* LN Setkáváte se při kontrolách s tím, že by školy měly problém s vyhledáváním nadaných žáků?
- Při kontrolách školních vzdělávacích programů je jeden z velkých nedostatků právě popis přístupu k nadaným dětem a postupy, jak se s nimi bude pracovat. Tam, kde tyto pasáže nechybí, tak jsou jen velice stručné a formální.
* LN Čím to je?
- Je to hlavně proto, že prostě neví, jak tyto děti v kolektivu rozpoznat.
* LN V čem dělají učitelé chybu?
- Například když dítě zlobí, vyrušuje a nedává pozor, nemusí to znamenat, že je zlobivé a že by mělo dostat trest. Často je to známka toho, že se nudí. Učitelé ale nepátrají po příčinách neposednosti dítěte tolik, aby odhalili tu pravou. Považují ho prostě za zlobivé.
* LN Není ale možné, že některé školy tyto děti ani nechtějí rozpoznat? Věnovat se jim by pro ně pak byla práce navíc.
- I to je samozřejmě možné, protože neexistuje žádný speciální program, který by škole dával materiální či finanční prostředky na práci s nadanými dětmi. Pokud ale učitel nemá chuť si přidělávat práci důsledným aplikováním nějakého individuálního přístupu, neudělá to.
* LN Co takový individuální přístup znamená?
- Začít rozlišovat děti, nebrat je jako celek a jednolitou masu, ale vnímat je jako soubor individualit, kdy každý z nich má jinou potřebu. Pak jsou tam ale i další překážky.
* LN Jaké?
- Například to, že si učitelé mohou říct, že je za jejich vlastní snahu a práci na konci vlastně ani nikdo pořádně neohodnotí.
* LN Nemůže práce učitele s nadaným dítětem narušit školní kolektiv? Není tedy lepší, aby tyto děti chodily do speciálních škol?
- V Česku i celé Evropě se vedou velké diskuse o tom, jestli je dobré děti selektovat. U nás k tomu dochází jejich odchodem na víceletá gymnázia. Názory se kloní k tomu, že brzká selekce není dobrá ani pro nadané děti, ani pro ty průměrné. Žáci ze států, které k selekci nepřistupují, dopadají lépe v mezinárodních srovnávacích testech.
* LN Když učitelé neumí rozpoznat nadané děti, daří se jim to u těch, které potřebují pomoc?
- Umíme dobře identifikovat zdravotně či mentálně handicapované a pomoci jim. Nejde to ale u dětí handicapovaných sociálně. Jedním z důsledků je pak problematika umísťování dětí do bývalých zvláštních škol, i když tam třeba nemusí patřit.
