Ukazuje i několik architektonických soutěží a výsledný návrh architekta, jejího tchána Stanislava Hubičky, a shrnuje tak klíčové okamžiky náročné stavby včetně známé zátěžové zkoušky s pomocí 66 tanků a třech tisíc tun písku.
Veřejnosti se výstava otevřela minulou středu a v expozici Architektury, stavitelství a designu NTM potrvá do 11. října příštího roku. Most se stal ve své době díky technickému řešení „vlajkovou lodí mostního stavitelství“ v bývalém Československu. „Výstava ukazuje vývoj myšlenky i slepé cesty a také vývoj inženýrského myšlení. Zajímavé jsou například protektorátní projekty, kdy se Praha měla stát centrem německé kultury,“ řekl spoluautor výstavy Petr Krajčí z NTM.
Most, který velkolepě spojuje pankráckou pláň a jihovýchod Prahy s centrem, byl postaven v letech 1967 až 1973, o rok později projela jeho tubusem první souprava metra. Ačkoliv mají jeho pilíře i tubus monumentální rozměry, je podle odborníků citlivě začleněn do svého okolí. Most je vysoký 42,5 metru, horní část je široká 26,5 metru.
Architekta Hubičku ovlivnil doznívající předválečný funkcionalismus s důrazem na čistotu formu, účelnost konstrukce a výrazná výtvarnost. Byl hlavním architektem v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb (PÚDIS), v jeho ateliéru se řešil nejen návrh mostu, ale i podpovrchová doprava v centru Prahy a podoba čtyř stanic metra trasy C.
Most je dodnes ceněný
Most z přepjatého železobetonu se dodnes cení pro své nadčasové elegantní formy a originální konstrukční řešení. „Když došlo na betonování, použil se český cement, česká ocel a čeští inženýři to počítali na logaritmických pravítkách,“ poznamenal Krajčí. Na stavbu se použilo 22 tisíc metrů krychlových betonu a čtyři tisíce tun oceli. Denně přes „Nuselák“ projede kolem 160 tisíc aut. „Myslím, že unikát musíme zařadit do doby vzniku. Tenkrát to spočítat bylo velice složité,“ uvedl čestný předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Václav Mach s tím, že způsob konstrukce a stavby byl na svou dobu jedinečný.
Původní zábradlí mostu měřilo jeden metr, ale kvůli narůstajícímu počtu sebevražd se po roce 1990 provedla provizorní nástavba a později se připevnily i bezpečnostní nástavce, které mají ztížit skoky dolů. „Chtěli jsme použít z Německa průhledný polykarbonát, který by vytvořil transparentní oblouk, ale tehdy stál metr čtvereční sto marek,“ řekl novinářům Hubička. Připustil, že je chodník příliš dlouhý, měří téměř půl kilometru. „Kdybych to dělal příště, určitě budu proti přímé lince. Po nějakých 50 metrech bych udělal boční kapsičky,“ dodal.
NTM nyní plánuje lokality, kam výstavu přesunout, uvažuje i o Japonsku.
