Největší počet azylových žádostí nezletilých bez doprovodu zaznamenali ve Švédsku (skoro 35 300, tedy 40 procent celkového počtu). Následovalo Německo (14 400, 16 procent), Maďarsko (8800, 10 procent) a Rakousko (8300, devět procent). V ČR to bylo 15 nezletilých bez doprovodu - po pěti z Afghánistánu, Sýrie a Ukrajiny.
Afghánistán je ostatně nejčastější zemí, odkud děti a mladí lidé bez doprovodu do EU v roce 2015 přicházeli. Tato skupina tvořila 51 procent všech žádostí o azyl a mladí Afghánci nejčastěji mířili právě do Švédska. Největší skupinu však jejich žádosti tvořily v 15 zemích EU. Druhou nejčastější zemí původu je u nezletilých bez doprovodu Sýrie (16 procent žádostí), následuje Eritrea, Irák a Somálsko.
O azyl v Česku požádalo za první tři měsíce 415 cizinců. Nejčastěji z Ukrajiny |
Mezi lety 2008 až 2013 se počty takových žádostí pohybovaly mezi 11 a 13 tisíci. Předloni to bylo něco přes 23 tisíc nezletilých bez doprovodu a loni přišel strmý nárůst. Naprostá většina z žadatelů byli v roce 2015 chlapci a mladíci, dívek bylo jen devět procent. Více než polovina skupiny patřila do věkové kategorie mezi 16 a 17 lety (57 procent, asi 50 500 osob).
V podílu nezletilých bez doprovodu na celkovém počtu žádostí je na prvním místě Itálie, kde tato skupina tvořila 56,6 procenta všech podaných žádostí. V celé EU odpovídá tento podíl hodnotě 23 procent. Za Itálií následovalo Švédsko (50,1 procenta), Británie (38,5 procenta), Nizozemsko (36,5 procenta), Dánsko (33,7 procenta), Finsko (33,2 procenta) a Bulharsko (33,1 procenta).
Ze států, které jsou jako původní země migrantů v nynější krizi zmiňovány pravidelně, se vymyká lotyšská část statistické tabulky. V roce 2015 v pobaltské zemi o azyl požádalo deset nezletilých osob bez doprovodu, všichni z Vietnamu.
