Druhy spravedlnosti a co je to vlastně sociální spravedlnost.

Není asi neobvyklým a ani neopodstatněným názorem, že charakteristickým rysem průměrného cikána je porušování níže uvedených druhů spravedlnosti (zlodějistika, zahálka, pijavičnost). Přitom, jak je uvedeno v závěru tohoto komentáře, sociální spravedlnost by se (nečekaně) měla starat o to, jak jim v tomto porušování zabránit.Následuje výňatek z textu u hesla "SPRAVEDLNOST" ve Filosofickém slovníku od Waltera Bruggera, vydaném v německém originále v roce 1990:Zákonná spravedlnost - v každém právě platném řádu jsou obsažena pravidla a zásady (zákon), v nichž právo/řád nalezl svůj výraz.Rozdělující/distributivní spravedlnost - Společenský celek má své členy (úměrně jejich postavení, schopnostem a silám) podělovat břemeny a povinnostmi, ale také obhajovat jejich čest a výhody.Srovnávající/směnná/tržní spravedlnost - členové mají vzájemně respektovat, co každému právem náleží; nejzávažnějším případem uskutečňování této spravedlnosti je zachování rovnováhy výkonů a protislužeb, tedy záruka rovnosti hodnot v hospodářském (směnném) provozu.Dále slovník pokračuje:Fakticky nikdy není stávající řád takový, jaký by měl být. Aby byl čistým a dokonalým výrazem práva, a tedy "řádem" v plném smyslu, to vyžaduje jeho neustálé vylepšování a přizpůsobování se proměnlivým faktickým danostem: Normy, které bývaly čistým výrazem práva se mohou změnou poměrů stát absurdními, společensky škodlivými, v nejsilnějším smyslu bezprávnými. Zvýhodněný uživatel se bude snažit takové normy zachovávat jako své stvrzené právo, poškozený se bude snažit svrhnout je jako neprávo násilím. Prospěchu celku svědčí jen organické upravování; úsilí a ochota k němu vytváří všeobecnou/sociální spravedlnost, nazývanou tak proto, že svou zavazující sílu nezískává z pozitivního nařízení, ale bezprostředně ze všeobecné vůle.Takže, chopme se svých per a oscilujíce na vlnách sociálního cítění s lidmi odvádějícími náležitou práci zavařme notorickým budižkničemům, kterých rychle začíná být leckde víc, než je zdrávo.

Podobný názor

EU hájí existenci bezpráví, nespravedlnost a tím i nepořádek svým postojem k cikánům. Co tím chce docílit ? To není politika hodící se do 21. století !EU se bude muset také hodně změnit jestli chce přežít 21. století. Zatím stále má jen svou nohu na brzdě civilizace.

Tři největší problémy

Romský problém má 3 hlavní veličiny. Zločinnost, nechuť k práci a nenávist k bílím. Tohle odstranit, je práce na desítky let. Bez toho se problém nikam nepohne. A teď ať mi někdo řekne jak tyto problémy řešit. Já přesto, že jsem s Romy musel pracovat celý život na to neznám žádnou odpověď. Vláda i parlament jsou lidé, kteří  vzhledme ke svému postavení o tom nemají ani páru. Jak to tedy mají řeši ? Bez spolupráce s městy, s celými komunitami trpícími tímto problémem se nikam nepohnou. Tím více, že na ně kašlou. Ani ve snu mě nenapadá, že by se Romský problém nechal vyřešit dříve jak za 20 - 30 let. Měli by to řešit hlavně  města a obce sami. Dát jim k tomu pravomoci, k vydávání místních vyhlášek a nařízení, ať se někomu líbí, nebo ne. I kdyby to mírně zavánělo rasizmem, on to stejně není rasizmus, jen odpor a nenávist k něčemu, co se neslučuje se slušností a mravy.

Politik nesmí sáhnout na sociální luxus, Romové ani procento

těch nákladů, mnohem více lidí si zvyklo, že peníze tekou. Není to sice moc, nápadné jako snad právě v extremech, kde náklady na bydlení dané způsobem bydlení jsou rekordní. Sociální síť je v pořádku, jako záchrana, ne jako houpačka do stínu k vodě. Po prohře legitimity práva revolucí ´89, kdy se vsadilo spíše na horký byznys bez perspektivy, kdy lidé odškodněni za tržní systém, aby se nevrátili do bolševismu, kdy peníze jen jako v reportáži s panem Ransdorfem v Bruselu. Zbývá druhá polarita k jistě správné sociální podpoře, nejen běhat a shánět práci, ta je k mání i v klidu, pokud jeden ví, co lidé potřebují a co umí či chce a kolik za to čeká. Kdokoliv, skoro,  v zemi dokáže zaměstnat pomocnou sílu třeba jen na měsíc. Není to o moc dražší, než resort u móře. Nebo jen brigádníka. A tak si opatřit z první ruky přehled, kdo má zájem a jaké požadavky vznese. Nikdy ale to neudělají media, nemyslím jako trik, i kolem redakce je nepořádek. Nikdy to neudělá politik, má filtr agentury, s normálními lidmi se nepotká. Tak bují iluze nezaměstnanosti, roste naučená bezmoc, kvete sociální byznys. Nejsnazší cesta, jak si opatřit voliče, klidně na dluh,  

Máte, pane Houdo, naprostou pravdu.

U některých je to nechuť pouštět se do věci, která ubírá hlasy, u jiných je to naděje, že až budou rvačky v každém okresním městě, tak na tom ty hlasy vytřískají. A nebude to "Dělnická strana s.s.".Řešením problémů se zdá v Česku volby nevyhrávají. Tím hůř pro republiku.

.

.

To nedrží bobříka mlčení

Oni by se politici možná i ozvali. Dokonce si myslím, že by leckterý z nich řekl i něco užitečného. Jistý problém je ovšem v cca padesáti fakultách různých humanitních věd. Ty už drahně let produkují zástupy mudrců, kteří dokáží v jakémkoli výroku nalézt rasismus, xenofobii, malárii a neonacistické vlivy. Kdyby si své nálezy nechali pro sebe, bylo by vše v pořádku. Jenže bohužel, věšina z nich se neuzavřela do akademického gheta, a ti z nich, kterým se nepodařilo vymyslet pro sebe vhodnou neziskovku,  svá moudra prezentují v médiích. Ve kterých dávají prostor všem svým kolegům ze studií.Tak se stalo, že kdokoli z politiků pojmenuje problém, je veřejně dehonestován. Nedejbože, kdyby snad navrhl řešení. Nedivme se tedy politikům. Musí si vybrat, zda chtějí být považováni za neschopné, nebo zda chtějí být považováni za neschopné rasisty, nacisty a xenofoby. A schválně. Představte si křik humanistů ve chvíli, kdyby některý z politiků navrhl neuvěřitelně jednoduché řešení. Například odebrat peníze všm těm neziskovkám, které se věnují romským otázkám a použít je jako mzdové prostředky pro státní organizaci, která by Romy z oblastí, kde neseženou práci, zaměstnala na stavbě silnic, protipovodňových opatření a jiných užitečných věcech.A tím nemyslím veřejně prospěšné práce, ale reálné zaměstnání.Sociální antropologové by tak mohli získat zcela nové pole působnosti. Mohli by psát studie o sociálním začleňování sociálních antropologů, kteří nemají dostatek Romů.

Rozumný názor.

Položme si však otázku, jestli takové politiky a vůbec takový režim potřebujeme.