Bisfenol A, látka, která se vyskytuje v mnoha plastech používaných v potravinářství, několikanásobně zvyšuje četnost vážných onemocnění. Zvýšenému riziku cukrovky a kardiovaskulárních chorob čelí lidé, kteří přicházejí ve zvýšené míře do styku s chemickou látkou zvanou bisfenol A. Ta se používá pro výrobu některých druhů umělých hmot, například polykarbonátů nebo epoxidových pryskyřic.
Polykarbonáty jsou průhledné a mechanicky velice odolné. Nacházejí proto uplatnění při výrobě plastových lahví, nejrůznějších „umělých skel“. Používají se také v ochranné vrstvě na CD a DVD discích. Epoxidovými pryskyřicemi jsou potahovány vnitřky plechových konzerv.
Bisfenol A je už delší dobu podezírán z toho, že v těle živočichů působí podobně jako samičí pohlavní hormony a narušuje křehkou hormonální rovnováhu v organismu. Vědci se však nemohli shodnout na tom, zda člověkem přijímaná množství bisfenolu představují zvýšené zdravotní riziko, anebo jsou neškodná.
Bisfenol, který máme všichni Epidemiolog David Melzer z Penninsula Medical School v britském Exeteru prověřil zdravotní stav 1455 dobrovolníků a zároveň pátral v jejich moči po bisfenolu A. Zjistil, že drtivá většina lidí starších šesti let má v těle nějaký bisfenol A. Dobrovolníci s nejvyšším obsahem této chemikálie v moči trpěli třikrát častěji kardiovaskulárními onemocněními. Cukrovka se u nich vyskytovala 2,4krát častěji než u lidí, kteří měli v těle jen nepatrné množství chemikálie. Kromě toho bisfenol A zřejmě poškozuje játra. Na druhé straně se nepotvrdilo podezření, že by se podílel na vzniku mozkových cévních příhod, nádorových onemocnění nebo artritidy.
Sám Melzer zaujal k výsledkům zveřejněným prestižním lékařským časopisem Journal of the American Medical Association opatrné stanovisko.
„Je to první zjištění. Budeme muset pokusy ještě zopakovat,“ řekl britský epidemiolog v rozhovoru pro týdeník Nature.
Harvardský toxikolog Russ Hauser je přesvědčen, že Melzerova studie mohla efekty bisfenolu A dokonce podcenit, protože tato látka je po přijetí poměrně rychle vylučována z organismu. Bisfenol A tak působí na lidský organismus v mnoha po sobě jdoucích vlnách, které jednorázový odběr moči nemůže postihnout.
Na druhé straně zaznívají i hlasy, které vyzývají k opatrnosti při interpretaci Melzerových zjištění. Podle nich není jisté, zda je zvýšený obsah bisfenolu A v moči příčinou, anebo následkem onemocnění. Například obezita může vyvolat cukrovku a kardiovaskulární choroby a přitom ovlivnit funkce jater tak, že pořádně neodbourávají bisfenol A. Ten by pak odcházel z těla s močí ve vyšších koncentracích.
Významný americký toxikolog Frederick vom Saal z University of Missouri se zabývá účinky bisfenolu A na laboratorní zvířata už několik let a o Melzerově studii ani v nejmenším nepochybuje.
„Dalo se to čekat,“ říká Vom Saal. „Nikoho by to nemělo překvapit, protože výsledky pokusů za posledních pět let tomu nasvědčovaly.“ Riziko vzniku cukrovky naznačovaly například experimenty Niry Ben-Jonathanové z University of Cincinnati, při kterých se ukázalo, že bisfenol A snižuje citlivost lidské tukové tkáně k inzulinu.
***
Málo známá hrozba Chemikálie bisfenol A se ročně na celém světě vyrobí několik milionů tun. Látka se vzorcem C15H16O2 se používá při výrobě plastů. Najdeme ji v umělohmotných láhvích, je v kompaktních discích i uvnitř konzerv. Poslední dobou rostou obavy z toho, že bisfenol A může narušovat hormonální rovnováhu organismu. Zkoumání zdravotního stavu 1500 Britů tyto obavy potvrdilo. V podstatě platí, že kdo má v těle bisfenolu A největší množství, je také nejvíc ohrožen cukrovkou a kardiovaskulárními chorobami.
